300 let neoprávněného nakládání s majetkem
Jedna z nejstarších listinných památek v Liberci, které je 730 let, zakládá možný spor a přímo nabízí bulvární titulek: Je kauza kupní smlouvy z roku 1278 promlčena?
Oč v kauze jde? Jedná se o řádnou kupní smlouvu mezi dvěma stranami a zároveň dokument zrady. Smlouva je řádně zapsaná v zemských deskách a má všechny náležitosti, jako by ji strany podepsaly včera. A po těch několika staletích je zároveň dokladem, že jedna ze stran smlouvu nedodržela.
Když Přemysl Otakar II. Z neznámých důvodů zabavil pánům z Dubé Frýdlant i s Libercem a okolím, hledal pro tento majetek kupce a zároveň spojence. Král, ač zvaný Železný a Zlatý měl značné výdaje s nekonečným financováním války s uherským Belou IV a méně známým Rudolfem Habsburským. Vedle peněz potřeboval Otakar II. I věrné spojence, kteří by šli po jeho boku do války.
Takového doufal najít v německém rytíři Rulkovi (Rudolfovi) z Bibrštejna. Kupní smlouvu tedy dne 7. února 1278 uzavřel s pánem z Bibrštejna. Otakar II. Do smlouvy vtělil závazek, že kupující i jeho dědicové budou vojensky podporovat Českého krále při jeho válečných výpravách. Rytíř Rulek jako kupující zaplatil osm set hřiven stříbra a smlouvy tak stvrdil.
Když ještě v tomtéž roce došlo k válečnému konfliktu Přemysla Otakara II s Rudolfem Habsburským na Moravském poli, potažmo u Suchých Krut, rytíř Rulek z Bibrštejna, pán Frýdlantu a Hamrštejnu a dalších na válečném poli chyběl.
Bez omluvy se vyhnul bitvě a krále zradil. Tím ovšem nedodržel podmínky kupní smlouvy na svá „zakoupená“ panství. Smlouva o nabytí majetku nebyla tedy naplněna. Podle práva propadla uhrazená částka královské pokladně a majetek se měl vrátit Koruně – králi. Nedodržet závazky ve smlouvě bylo zločinem i ve 13. století, ale nedodržení závazku takovéto důležitosti bylo považováno za zločin hrdelní.
Vymahatel práva ovšem na onom válečném poli padl a nastalé poměry ve státě lze lapidárně vyjádřit souslovím „Braniboři v Čechách“. Chaos zavládl v celých Čechách a na vymáhání práva u pána z Bibrštejna nedošlo. Nebylo dost politické vůle jít do sporu s těmi, kteří naplňovali hvozdy německými osídlenci, řemeslníky i kupci, novými plátci daní.
Bibrštejnský majetek tak zůstal zachován téměř po tři sta let, až do vymření Bibrštejnů v polovině 16. století.
Původní kupní smlouva z roku 1278 je k nahlédnutí ve Státním ústředním archivu.
Žádné komentáře:
Okomentovat