„Liberec“ a přesto není Liberec jako Liberec

Tak, jako nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, nenajdeš dvě stejné tváře. A stalo se! Jedna z nových tváří města je na světě. Nová fotografická kniha o Liberci a jeho okolí, „Liberec“ nám dosud neznámého fotografa Libora Sváčka z jižních Čech, skvostná nádherná kniha vydavatelství MCU s.r.o. Z Českých Budějovic.
 Kniha vydaná k příležitosti Mistrovství v klasickém lyžování Liberec 2009 přispěje k celkové potěše každého, kdo město zná nebo je navštíví. Jde o knihu barevných fotografií, knihu elegantní tváře, která vás pohladí, kterou si třeba jen tak pro radost prolistujete než ulehnete ke spánku. Vím o čem mluvím. Viděl jsem, jak se rodila a měl jsem k ní výhrady. Dnes už je nemám.
 Byla to šťastná volba vybrat si přespolního fotografa, který neví, odkud se radnice nejlíp fotí? Jsem totiž zvyklý na to, odkud se pořizují jednotlivé záběry města. A je tu překvapení! I Liberec lze fotit z netradiční výšky, strany... Autor, jako by veden pradávným instinktem, našel novou cestu, která hýří duhovými barvami, sluncem, deštěm i sněhem. Stránku po stránce lze procházet jako „nóbl“ galerií a listovat mistrovými obrazy. Libor Sváček opravdu překvapil. 
 Bál jsem se opět nové knihy o Liberci. Mám město rád a jeho šat se mění. Má nový šatník. Je jako nevěsta. Není-li krásná, není co do svatebního alba fotit. A Sváčkovy fotky? Řekl bych: „Není co měnit“. Kniha mohla být i větší. Listování v ní jen potvrzuje, že jde o město, kde bys mohl žít. Co jednotlivá fotografie, to čistá mořská perla a kniha pak jako perlový náhrdelník. Schází snad jediné. Knihu si obstarat a občas se v ní projít městem.
 Projít se ulicemi spláchnutými deštěm, posedět v parcích, poslouchat dětský smích a šepot města v podvečer za shonu dopravy a tisíců chodců. Poslouchat, čím vzdychá za nocí, blíž chladnému ránu. Město vonící azalkami a esencemi smrkových šišek, výfuky spáleného benzínu a smogu blízkých továren. Je opravdu tak krásné? Je, opět vám říkám, je. Je to Liberec sportu, škol a továren, město viděné novýma očima, město, které jsem dosud takhle neznal. 
 Kniha s „netradičním“ názvem Liberec, 184 stran, 135 původních fotografií s doprovodným textem v sedmi jazycích, kterou vám mohu doporučit.