Profese budoucnosti – číšník
(Volně podle náborového letáčku učňovské školy)
Ještě
než začneme, řekněme si to otevřeně: je to úžasná profese. Jestli se každý
druhý kluk touží stát popelářem, pak každý třetí touží být číšníkem. Kdeže
zůstal horník, automechanik a fotbalista! Povolání číšníka je více než potápěč,
golfista či kriminalista. Pohybuje se v nóbl podniku, chodí ve fraku, flirtuje
s děvčaty, zná se s politiky, podnikateli, bankéři a filmaři.
Nám,
pamětníkům němých filmů, budování socialismu a restaurování kapitalismu, je
zlehčován tím, že v oněch starých filmech zakopává o svůj stín, bolí ho ploché
nohy a nešťastně miluje děvče z lidu. Ale to máte tak. Jednou obsluhuje
indického maháradžu nebo anglického krále a hle, jeho hvězda letí vzhůru. Věčně
oblečen jako šéf protokolu, nebo sám
ministr hrabě Černín, to, a je toho mnohem víc, co je skryto v kolonce povolání
číšník.
Jednou
jsme s tátou čekali v hotelu Zlatý lev a kolem nás prošel číšník. Paty, špičky,
kolena, nažehlené puky, černé lakýrky, fráček, vzadu dvě křídla, bílá, černá,
stříbrný řetízek od hodinek. Hladce oholen hovořil švédsky, polsky, rusky, a
taky říkal: „Ruky bozkávam, milostpaní....“. Koukal jsem na něj jako péro z nóbl gauče, co
všechno uměl. Nechodil. Plul po mramorové podlaze jako labuť na jezeře při
západu slunce, s věčným úsměvem přimontovaným na tváři. Dámě podržel dveře,
dítěti láhev sunaru a psovi vodítko. Květiny odnesl do vázy, jemně tleskl do
dlaní a vše kolem zachvátil vír pracovitého tance podřízeného personálu.
Je
jedno, zda to jsou Karlovy Vary, Praha, nebo v Jílovišti hotel Hubertus, hotely
ve Špindlu, Svatém Mořici, Biaritzu či v Opole. Číšník se má všude dobře, všude
si ho váží, a co je vůbec nejlepší, dostává od spokojených zákazníků „trinkel“,
a to jsou nezdaněné peníze. Čistý, voňavý a bohatý vzbuzuje iluze a je tajným
snem každého děvčete. Sám dobře ví, jak je lidem potřebný a pro ně důležitý.
Často vyslechne, i co by nemusel a za vrbu ho mají chudí i bohatí. Je jako
šofér, holič, farář – zpovědník, ale ti všichni mu nesahají ani po paty.
Číšník, to je ten, co do všeho vidí a má ve všem prsty. Umí i to, o čem se zdá
paním a dívkám, když si schrupnou po odpoledním čaji.
A
pak, že se svět změnil... Jsou profese, které, co svět světem stojí jsou a
budou atraktivní. Číšník je práce perspektivní a v teple. Dobře oblečen je
společností uznávaný. Obor studia stále otevřený a přitažlivý...Teď ještě, aby
tomu ti mladí uvěřili.
Žádné komentáře:
Okomentovat