Stejně
je ten Liberec svérázné město. Co vše se v něm událo za
těch pár set let existence! Jen málokteré provinční město toho
tolik zažilo. Ač nebylo vždy na hlavní cestě z jedné
metropole do jiné, jeho význam rok od roku rostl.
Předpokládejme,
že současný stav je přechodné škobrtání na cestě k dalšímu
rozvoji města, že stagnace rozvoje je skutečně dočasná. Když
vezmeme v potaz minulé století, pak to současné by se mělo
od čeho odrazit. Význam města ve 20. století byl tak obrovský,
že hostilo i zastupitelské úřady jiných zemí. V roce 1866
(19.stol.) tu zasedala berlínská vláda a město díky sponzorům
z řad místních zbohatlíků mohlo mimo jiné postavit takové
monumentální instituce, kterými se mohla chlubit většinou jen
města sídelní…
Ano,
Liberec minulého století to bylo takříkajíc „něco“. Město
odkud se neodcházelo, centrum vzdělanosti, obchodu, průmyslu,
kultury, sportu i zábavy. V péči
o přírodu, turistiku a spolkovou činnost minimálně na úrovni
střední Evropy. Město mnoha jazyků, národností,
stavebních skvostů, bohatství, žel v době celosvětové krize i
prokazatelné chudoby.
Město,
které se prosadilo za Rakouska v rámci monarchie, ale ipři
vzniku samostatné republiky, kdy české vojsko vstoupilo do města
až v prosinci 1918. V roce 1938 se stalo české pohraničí
s německy mluvícím obyvatelem (Sudety) na přání sudetských
Němců součástí německé Hitlerovy říše. Sudetská župa
s hlavním městem Libercem.
V Liberci
se střílelo na české občany ještě 10.května 1945, a nebýt
zásahu Rudé armády, asi by to tehdy u radnice nedopadlo dobře. Ve
městě platily říšské marky téměř o 3 měsíce déle, než ve
zbytku republiky. Vystupovalo zde na veřejných shromáždění před
i po druhé světové válce tolik významných osobností, jako
nikde jinde. S odsunem nacistů a jejich rodin, všech kteří
roztrhali své československé ,,občanky“, odešli z Liberce
dobrovolně i významné osobnosti společenského života, kteří
následně v obou německých republikách dosáhli světového
významu. Vždyť např. v padesátých letech v Moskvě
zastupovali Československo a Německou demokratickou republiku
velvyslanci, oba léta žijící v Liberci.
Zvláštní byl Liberec i ve dnech nezákonného vstupu vojsk Varšavské smlouvy do naší vlasti dne 21.8.1968. Čest těm, kteří se jim postavili a zemřeli hrdinskou smrtí. K obdobným hrdinským obětem v těch dnech došlo už jen v Praze a v Brně.
Zvláštní byl Liberec i ve dnech nezákonného vstupu vojsk Varšavské smlouvy do naší vlasti dne 21.8.1968. Čest těm, kteří se jim postavili a zemřeli hrdinskou smrtí. K obdobným hrdinským obětem v těch dnech došlo už jen v Praze a v Brně.
Liberec,
díky objemu výroby a především prodeje textilu zbohatl. Jeho
představitelé byli lidé, kteří na konci volebního období
odcházeli z funkcí s tím, že město je zas o něco
bohatší a krásnější. Nepřicházelo v úvahu, že by
představitelé města hříšně zbohatli a město zchudlo…
Město
investovalo do řady projektů, které jsou dnes sporadicky využívány
a rozdělilo tak potřeby svých občanů podle jednotlivých
ekonomických a věkových skupin. Preferování sportu ubralo na
„lavičkách“ pro staré občany, na průchodnosti komunikací,
přístupu k péči o zdraví, zeleni města.
Čekal
bych, že v čele peletonu nápravy stávající situace budou
stavební firmy, které jejich zisky musí budit ze spaní. Na to je
jediný legální lék – investovat tam, odkud se ďáblovy peníze
vzaly. Co jiného dělali baroni a svobodní páni Liebiegové, když
stavěli pro chudé své pověstné „Liebiegovo městečko“,
darovali své sbírky muzeu (galerii) a podporovali ve svém městě,
co bylo potřeba. Ono totiž, jak víme z dějepisu, nic netrvá
věčně a ani moc a bohatství ještě neznamenají, že vše bude
vypadat za ploty, kde stojí dnes nádherná sídla současných
zbohatlíků, úplně stejně zítra, nebo pozítří…
Nezkusíme
pro dnešek s nimi promluvit, skutečně je požádat o směšných
pár desítek miliónu ve prospěch těch, kteří je nemají –
měst a obcí, která prokazatelně zchudla, což je nemravné a
hlavně vede k jisté polarizaci společnosti a urychlení
procesu změny zřízení
– priorit a společenských závazků. I takový může být scénář
budoucnosti nevšedního města Liberce. Byť se vám může zdát
revoluční – zvykněte si.
Žádné komentáře:
Okomentovat