Nedávno jsem listoval vlastivědným
sborníkem „Od Ještědu k Troskám“ z roku 1926 a rád se s vámi podělím o
aktuality z naší oblasti v nedávné minulosti.
Tak například separace odpadu není nic,
co by naši předkové neznali. 28. května 1629 knížecí (Valdštejnská) komora
vydala veřejný patent (vyhlášku) městům a městečkům v knížectví, aby
neprodávali starých hadrů ven z knížectví, nýbrž jen do knížecí papírny ve
Frýdlantě, kde pracoval papírník Albertinek. Jemu konkuroval jiný papírník
Steiner v Kunčicích u Vrchlabí.
Jak vidno, hospodářská krize Třicetileté
války silně ovlivnila i hospodářskou činnost na území jinak pečlivě chráněném
před jejími hrůzami samotným generalisimem Albrechtem z Valdštejna, vévodou
Frýdlantským. Svědčí o tom i nekompromisní řešení narušování veřejného pořádku
a problémů s nepřizpůsobivými občany našeho kraje. Už 2. ledna 1629 nařizuje
Krajský úřad knížectví frýdlantského hejtmanu na Dubě (Český Dub) ať přikročí k
útrpnému právu nad Jakubem Andresem, obyvatelem tamním, loupežníkem na cestách.
To se opakuje 11. ledna roku 1631.
19. prosince psáno je z komory hejtmanu
Skalskému:“Oznamuje se, že by velicí škůdcové lidští a loupežníci po cestách
býti měli, totiž, že má to býti nějaký Kalous Vrchovský, dva synové Damaškovi
item z Veselí Musilů syn, Venclů syn Horák s poručením, aby naddotčené osoby
všecky zjímány a dobře vězením ujištěny byly a potom o tom zprávu učiniti.“
Všimli jste, jak nekompromisní postoj k
neplatičům zaujala místní správa? Jak to šlo i bez výměny státního zastupitele
rychle? Jo, mučidla nebo advokát s milionem za úkon a vybydlený panelák? Nevím,
nevím, ale tohle by se asi v tom středověku stát nemohlo. Škůdci a loupežníci.
Hrozit ombudsmanem nebo odbory? Stačilo pohrozit halapartnou.
To když se roku 1630 usnesla knížecí
komora, že bude platit nová soustava odměn myslivcům, tak platila děj se co
děj. A tak platilo myslivcům (asi jich bylo víc) na panství semilském za
zastřelení jeřábka po 12 groších míšenských, od tetřeva 40 grošů, od medvěda
(!) 6 kop míšenských grošíků. Naproti tomu se nic neplatí služby měsíční. Tak
praví Sborník Českého severu z roku 1926.
Na závěr něco z dopisu malíře
rajchmberského (libereckého), který doporučuje komoře knížete frýdlantského 1.října
1930 bukvicový olej k barvení střech. Viz archiv Ministerstva financí F
67/I-III protokol. A potom pište! Neuvážlivě někam směrem nahoru pošlete písmo
a ještě po 379 létech si o tom budou vrabci na střechách štěbetat...
Ale jinak bylo ve středověku
veselo. Dětem – pacholíkům scházel mobil, snad linka bezpečí a strach před
tělesnými tresty...
Žádné komentáře:
Okomentovat