Každý z těch
dávno ztracených světů měl svého stále se usmívajícího hocha, co celoživotně
úspěšně pásl ovečky a obecní váhu. Má rozmilá obec v podhůří Ještědu ovčáka
neměla. Měla bubeníka a potom tu váhu uprostřed obce naproti poště, s domkem se
vším tím vážným příslušenstvím. Právě tam, nad obecní váhou se, pokud přijel,
procházel na laně provazochodec. Pár metrů odtud, směrem k nádraží, havaroval
horkovzdušný balón Amalia.
Za mého
ztřeštěného mládí mělo pár soukromníků k potahům belgičany – koně s chlupatými
kotníky a širokými plecemi. Naše klukovská banda tam v okolí pokaždé okouněla.
Obecní váha byla zajímavé téma k rozhovorům. Doma jsme měli tak sotva
decimálky, kolečko s vápnem, pár tašek na střechu, vozík, na který se házelo
vše, co se odváželo za vesnici k lesu na divokou skládku. Příroda a sousedé se
postarali o to, že co jsme tam odvezli, vše v brzkém čase zarostlo ku prospěchu
přírody.
Vedle decimálek
byly doma ještě váhy kuchyňské, mincíř a na poště ještě váhy na dopisy. Na té
první se vážilo především to, co se usušilo do školy, neboť bylinky, kaštany a
žaludy, to byl „vedlejšák“ každé vesnické školy.
Na oslavy
VŘSR to byly básničky oslavující hrdiny, po zbytek roku jsme sušili kůru z
pomerančů, žaludy, kaštany, léčivky, svázaný papír na decimálky, kontryhel,
březové listí na mincíř.
Jednou po
ránu přinesla popletená babička zlatý prstýnek, protože si myslela, že vybíráme
zlato na zlatý poklad republiky. Nevím, kam se to vše podělo - váhy jsou pryč.
Ty obecní s domečkem odnesl čas a nějaký pohotový soused. Jáma se zasypala,
koně pochcípali, staří Němci, co se vyhnuli odsunu umřeli, mladí si pověsili
postroje do pokoje a podkovy nade dveře. Za to, co prodali na blešáku si
nakoupili do kuchyně čínské váhy a do pokoje malované obrázky Alp ale od
Vietnamců.
Sem tam se
ještě doma najde mincíř, ale většina už neví, k čemu ta hloupost sloužila.
Občas se v pozůstalosti po tetě objeví
kuchyňská váha se zobáčky a s posunem vahadla, hezký kus litiny. A tím to
končí. Číňané vyrábějí v plastu lehčí, omyvatelné a lidé je rádi kupují.
No, nic. Nic
netrvá věčně. I čínské váhy jednou skončí na smetišti. Jde jenom o to, čím
budou příští generace vážit. Nebo i tak – v budoucnu bude mít vše jednu váhu a
na co se pak zatěžovat vážením...
Žádné komentáře:
Okomentovat