Z nádraží vede do města ulice Nádražní. Ještě před
mostem přes řeku uhneme vlevo a Rybniční ulicí (Teichgase) dojdeme k nové
nádherné budově Národního domu, který byl dostavěn nedávno, v roce 1905. A
právě zde se schází členové většiny českých spolků. Odtud je to už jen kousek
do Svahové ulice, kde je dům Ústřední Matice Školské s českou školou
obecnou (soukromou), školkou, průmyslovou školou pokračovací a českou záložnou.
Vrátíme-li se zpět o pár metrů jsme v Široké ulici a tou dojdeme na
náměstí – Tuchplatz, které kupodivu by bylo možno zváti též českým náměstím,
protože slovníkem doby před sto lety lze říci: hojně českých závodů tu je
soustředěno…
Z dolního náměstí vede Prager Strasse, strmá ulice stoupající na Staroměstské
náměstí, kde stojí radnice vystavěná se vším všudy za 5 let ve slohu
,,renaissanční gotiky“ nákladem 1.240.000 korum, samozřejmě rakouských. Na
témže náměstí stála stará radnice, vystavěná Kateřinou z Redernů na
přelomu 16. a 17. století. Místo a plocha jsou dosud vyznačeny dlažebním
kamenem s letopočtem 1603 barvy odlišné od ostatních. Náměstí bylo po
dlouhou dobu i velkou tržnicí města, která byla v nedávné době přesunuta
na Malý Ryneček a náměstí Nové.
Za radnicí je městské divadlo a monstrózní budova Poštovního
úřadu. Z náměstí u radnice to máme, co by šutrem dohodil
k Arciděkanskému chrámu Sv. Antonína. Chrám ten, z konce 16. století,
sloužil v době reformace církve jako evangelická modlitebna. V roce
1882 mu byla dostavěna věž mající 70 metrů výšky. Za chrámem je Nové náměstí a
na něm stojí takzvané Valdštejnské dřevěné domky, hned vedle reálného gymnasia.
Odtud, uličkou, které nikdo neřekne jinak než Větrná, dojdeme k chudobinci
a ke kostelu Sv. Kříže na Malém náměstí z konce 17. století. Pro Čechy
uvádím zajímavost, že se právě zde byly konány první bohoslužby v českém
jazyce.
Odtud to je opravdu kousíček k budově zářící novotou –
ke Krajskému soudu a ke škole obecné pojmenované po císaři Františku Josefu,
kéž jej při zdraví pan bůh zachovávati ráčí… A protože ještě nestála synagoga
tam, kde dnes stojí knihovna, chodili se židé modlit v sobotu podvečer do
synagogy stojící ve Valdštejnské ulici….
Z centrálního náměstí před radnicí měl poutník možnost
vydat se rovnou do Jizerských hor. Střeleckou ulicí od radnice rovnou do třídy
císaře Františka Josefa, jež byla osazena jasany a lípami a vroubena krásnými
vilami, byste po levici marně hledali nápis Česká veřejná škola. A přesto už tu
byla, vlevo před obrovskou budovou průmyslové školy.
Za pozornost stojí budova obchodní komory a za křižovatkou
komplex budov Průmyslového muzea severočeského, na které Sněm království
českého přispěl 300.000 korunami. Na budově není k vidění jediného českého
slovíčka. (Poznámka pro rejpaly: Lázně
naproti ještě nestály, proto o nich nepíšu).
Nejkrásnější čtvrtí města zvanou čtvrtí Letohrádku, pro
znalce cizích řečí Cottage-viertel, vede cesta stinným stromořadím do městského
parku, kde je umělý rybník. V parku, o pár metrů výš, stojí pomník císaře
Jose- fa II.
Z parku sejdete lesem roztomilým údolíčkem Harzdorfským
kolem závodů Liebiegovských a kláštera voršilek k zámku Clam-Gallase,
nejstarší historické památce města. Zámek je z roku 1582 a má velmi pěknou
kapli. Zajímavostí má hned několik. Strop, oratorium, varhany. Oltář, jenž je
umístěn na zadní stěně, kazatelna ze 17. století a antipendium, ruční práce
paní Kateřiny z Redernů. To vše je k vidění. Nebo ne? (Má někdo
přehled? Ozvěte se mi, prosím).
U zámku, v němž vrchnost již nesídlí, je skvostný park
otevřený i dnes veřejnosti. V Zámecké ulici stojí nový palác liberecké
spořitelny. Blíž zámku lze zříti budovu amerického konzulátu, palác filiálky
Rakousko-Uherské banky a filiálky české banky Union…
A než nám pan Ing. Josef Turek dopíše knihu o hospodách
v tomto městě, ještě něco k poznání českých hostinců. Samosebou
upřednostňujeme hospody české v tomto německém prostředí. V popředí
stojí hotel Národní dům v Rybničné ulici – dnes Česká beseda Na Rybníčku,
další český hostinec je restaurace Ant. Rutkovského na Vavřinově vrchu
(Laurenziberg) téměř ve středu města, blízko radnice. O doporučení si říká
rovněž Antošův hostinec v ,,Prátru“.
Tak a teď je na Vás, kde tohle město leží? Poznáte ho? Snad
jenom malé pošťouchnutí: právě dostavěná městská elektrická dráha dává městu velkoměstský
ráz. Trať nádraží – městský park má délku tři a půl km, vede z Dolního
náměstí do ,,Roketnice“ 3 km. Sazba jest
všedního dne 12 haléřů, v neděli 20 haléřů za osobu.
Ve městě je ústav veřejných posluhů zaměstnávající 30
osob. Dostavníky z hotelů jezdí ke každému vlaku. Stanoviště drožek a
fiakrů s odpočinutými koňmi je u městského divadla. A závěrem úplnou
maličkost. Město je v Čechách po Praze jediné, které se spravuje vlastním
samostatným řádem obecným. Podle posledního sčítání lidu v roce 1900 má
34.204 obyvatel (bez vojska) z nichž dobrá třetina je národní česká.
O které město s aktuálním dluhem 21.000,-Kč
na osobu v Čechách jde? V dluhu na osobu první v království
českém….
Žádné komentáře:
Okomentovat