Vám všem, co dáváte sklu podobu
sklenice, ze které se dá pít i voda, Vám, co máte rádi dobré pití, kávu ve
skle, vejce do skla, na noc zubní protézu do sklenice od hořčice. Skleničkám
pak přeji: nepadejte se stolu na kamennou podlahu.
Píši Vám, mé milé dámy, na tenké
nožce z Harrachova, z Krkonoš. Na tváři škraboška vrytá do skla září
na slunci jak peří z rajky z dalekých ostrovů a moří. Píši Vám,
zapomenuté sklenice od hořčice, oblíbené v době mého mládí, sklenice plné
malinovky, žluté limonády. Vám, šampusky u lékaře, diskrétně podané sestřičkou
a vracené naplněné k laboratornímu vyšetření.
Píši a vzpomínám, z čeho
všeho a co jsme pili. Šílím, když vidím Amerikány, jak pijí pivo z lahve,
nebo Němce ze Žitavy, jak pijí pivo z úzkých sklenic. Je mi na nic. Pivo
se pije z těžkého skla, z půlitrů, tupláků postavených na keramickém
podtácku.
Sklo, to je tradice. Má svůj zvuk a rituály. Píši Vám, co je ctíte. Vám,
štamgasti hospod, židlí a stolů někde v rohu pod hodinami s vázou
plnou kytek. Vám všem posílám psaní plné pohody a něhy.
Má první lahev byla ze skla a plná umělého mateřského mléka – sunaru. Mé
drahé skleničky, vozil jsem si Vás i z Polska, z druhé strany Krkonoš.
Ty při náklonu byly plné erotiky, kdy vyobrazené dívky odhazovaly svůj skromný
šat. Stejně, mé milé na tenké nožce, mám rád i sklenice, v podobě lahve od
okurek, plné zeleného pokušení, co na jazyku, chutná sladkokysele. To je znojemské
okurčení, co chutná jako báseň, úplný Wolkerův Prostějov.
Neměl bych zapomenout na Vás, co foukáte tyhle skleněné rapsodie, na skláře
a jejich sklenice, obří číše, vysoké, tenké, bachraté. Byla – nebyla
v Liberci v zámečku Clam-Gallasů stálá výstava skla Podniku
zahraničního obchodu Skloexportu. Vedle číší a sklenic všeho druhu tam bylo ze
skla vidět snad úplně všechno. V HD rozlišení a mohu vám říci, že je na co
vzpomínat. Však taky obchodníci z celého světa si měli z čeho
vybírat. Zlaté české ručičky od Harrachova, Teplic, Děčína po Sázavu. Tam
všude, kde skláři foukali do píšťaly, na jejímž konci se objevila bublina skla,
v konečné fázi skleněný zázrak.
Píši Vám, skleničkám a veškerému sklu doma v poličkách, kredencích,
na barových pultech, v hospodách. Svět skla je o Vás, o stolním skle, o
Vaší účelovosti a nezbytnosti. Přejme si, ať se prach usazuje jinde, než na
Vašem těle v příborníku plném skla!
Žádné komentáře:
Okomentovat