Na mostě U Wienerů
(Květen
2019, autor Egon Wiener)
Není
most, aby se jeden druhému podobal. Každý si s sebou nese řadu
nezodpovězených otázek i nedokonalých odpovědí. Kniha s názvem „Na mostě U
Wienerů“ není jiná. Je plná příběhů a vzpomínek na svět, který prošel tolika
změnami, že se v něm už mnozí lidé nevyznají. Není to knížka o legendárním
mostu v Sarajevu, o mostu přes
řeku Kwai. Je o lidech, kteří po mostu chodí do práce, k doktorovi, za
zábavou i o lidech, který most v životě neviděli, ani o něm neslyšeli. Není od věci dovídat se stále něco nového, a
to má kniha v úmyslu.
Pod
mostem jsme se v řece Nise jako děti i koupali. Za horkých dnů v létě
v sobotu po obědě a v neděli i po celý den. V padesátých a
šedesátých letech minulého století řeka v pracovní dny nosívala různá
zabarvení, vedlejší produkt z barvíren látek Liberecka.
Barevné byli i osudy lidí, kteří
kolem ní žili. Řeka byla rovněž plná ostrých skleněných střepů, hlazeného kamení
a všelikerého lidského trápení. Nad řekou se stále klene oblouk mostu, kolem při
cestě stojí domy, co hodně pamatují. Žili a žijí v nich lidé, žádní
čítankoví hrdinové, ale lidé, jako já nebo vy.
Knížka „Na mostě U Wienerů“ je
zrcadlem vzájemně propojených nesourodých příběhů. Je na čtenáři, zda svět
viděný autorovýma očima přijme za vlastní a objeví kouzlo, které jej umí vrátit
do doby, kdy jezdil k babičce a dědovi na prázdniny. Knížce brzy přijde na
chuť a osudy hrdinů více jak stovky příběhů jej dozajista osloví, chytnou a již
nepustí. Rozesmějí ho i rozesmutní, ale především dají prostor pro vlastní
vzpomínání.
„Na mostě U Wienerů“ je kniha
plná ilustrací - černobílých tisků, kreseb starých dřevěných stavení a jejich
detailů, kopců, ulic, věží, selských domů.
Přeji si, aby kniha splnila očekávání
a čtenáři v příbězích, tak jako v předchozích knížkách, našli své
vlastní a oživili vzpomínky na mládí, čas jahod, jablek, borůvek a malin
nezralých.
Žádné komentáře:
Okomentovat