Co všechno osel na hřbetě unese? Počítejte se mnou: 2 pytle otrub nebo dvě otepi chrastí a viděl jsem, že na něm seděly tři předškolní děti. Osel je osel a oslem zůstane. Úplně cizí jsou mu odbory, DPH, přidané hodnoty. Osel oslem zůstane a šumafuk jsou pro něj vybrané dobroty. Má divné záliby. Pokud se někde zastaví a tam se mu líbí, pak se nehne a nedá si říct, ať jej láká pryč kdokoliv na mrkev, na červenou řepu... Ba, co vím, je to s ním kříž.
Osel oslem zůstane, i kdyby trakaře z nebe padaly. Osel je jednou pro vždy ukázkovým oslem, synonymem hlupáka. Osel i v dobrém zůstává jen oslem, držákem na cokoliv, podržtaškou, výborným masem do čabajky, ohonem k odhánění much. Celkově se lze shodnout na tom, že osel je pozoruhodné zvíře, ne nepodobné člověku. Toho, co máme společného je více, než toho, co nás rozděluje. Rozdíl je pouze v tom, že osel nikdy nikam nekandidoval. Nekandidoval, a tudíž nikdy nepožíval výhod voleného občana ani nevyužil tíže či výhod zvoleného lídra.
Představme si však, že se to jednou změní a on zasedne mezi ty, kterým se dosud dvořil. Pohádková představa, osel ministrem financí. Stále by slyšel: „Oslíčku, ministře, otřes se…“ Už by se nikdo netřásl o teplou židli, teplý chlév. V ten okamžik by padly všechny zábrany a člověk, byť se zvířetem, by si padli do náručí. Člověk, bývalý šlechtic, osel, vše rovno. Hlavně, že rozpočet zůstane vyrovnaný. A v tom je ono kouzlo osla. Osel může být i ministrem, tudíž je na světě i odpověď na otázku: Co všechno osel unese? Dá se říci, že všechno, všechnu špínu světa, stačí říci: oslíku, otřes se! a většina našich politiků se …
Žádné komentáře:
Okomentovat