Vánoční projev byl tradičně věcí presidenta republiky, novoroční projev patřil předsedovi vlády. Tak tomu bylo i na Nový rok 1947. Jak připomněl pan president, minuly první vánoce bez Němců. Jeho projev byl pronesen v naději, že příští léta již nebudou poznamenaná válkou, že dvouletý hospodářský plán (dvouletka) musí být ekonomickým rozmachem společnosti – ČSR, dále, že rok 1947 se musí stát rovněž rokem „pracovního vzmachu“ celého národního společenství. Mělo jít o všestrannou zkoušku morálních hodnot, zbavení se demoralizace mezi mládeží. Projev byl věnován především jí, dnešním osmdesátníkům. Jim se mělo dostat „vedení pevného, avšak taktního“, jim je nutný příklad starších, učitelů, vedoucích na závodech. To vše mělo „vyvést mládež z dnešní rozkolísanosti a – nebojme se u některých případů slova tvrdého, ale přiléhavého – mravní zkaženosti“.
Dál se president Beneš zabýval smyslem rodiny – výchovou dítěte. To už hovořil o mé generaci. Závěrem svého důrazného apelu na posluchače vánočního projevu znovu zopakoval, co chtěl zdůraznit a to, že slavíme poprvé bez Němců: „…tak jako náš svrchovaně spravedlivý postup vůči německé menšině je nejsilnějším naším mravním argumentem pro osud, bude náš humánní způsob odsunu nejsilnější argumentem proti příštím kritikám, s nimiž Němci jistě přijdou.
Novoroční projev (1. 1. 1947) ministerského předsedy vlády, Klementa Gottwalda se nesl v duchu konsolidace a probíhajícího procesu vytváření lido-demo režimu před únorem 1947. Hned z počátku se obul do živlů, které bojují proti tomuto režimu a jsou nositeli „starého reakčního kapitalistického rozvratnictví - vyvolávání neklidu a zmatků“. Jeho slovník byl plný formulací jak reakční nositele rozvratu zahnat do děr. Východisko viděl ve splnění dvouletého plánu rozvoje, v předchůdci budovatelských pětiletek…
Vládu činil zodpovědnou za splnění úkolů, jako byl cíl pro leden 1947: vytěžit 1.306.170 tun kamenného uhlí, vyrobit 16 kusů lokomotiv, 570.000.000 kWh elektrického proudu, 598 náklaďáků, 11.600 jízdních kol, 1.667.500 litrů piva.
To jsou jen vybraná data z jídelního lístku československých zaměstnanců pro leden 1947. Dál už pak K. Gottwald nemluvil než o „levné a dobré“ produkci, kontrole, aktivní účasti miliónu pracujících, o boji proti tzv. „šmelině“ a hromadění bezpracných zisků. O šmelinářích, černých obchodnících s nadprodukcí, hovořil jako o deklasovaných příživnících buržoasie, kteří se jako žravé kobylky vrhli na skupování a „zašantročování“ vyrobeného zboží. Tehdy šlo o to, že „legální distribuční síť“kolabovala. Proč? Na to si předseda i odpověděl: jsou to ony deklasované, parasitní buržoazní živly, které pak namnoze zločinně zneužívají pozic v legálním distribučním aparátu“
V závěru svého novoročního projevu sice řekl: „Končím, drazí spoluobčané“, ale to nemyslel doslova. Jeho cesta teprve měla začít. Jeho „zmar“ sabotérům a rozvratníkům byl záhy rozšířen na boj s třídním nepřítelem a se všemi, kteří nepřijali za své praktiky vedoucí úlohy jedné politické strany. Ano, to byl vánoční a novoroční projev presidenta a předsedy vlády pro rok 1947.
Žádné komentáře:
Okomentovat