Píše
se rok 2014, je listopad, podzim a takové teplé a přívětivé
skoro jaro tu už dlouho nebylo. Nebe jas a vítr z polí,
,,listopad“, posun času, že už v pět je jak v černém
pytli… A přesto jsme se všichni drželi zuby nehty podzimu, který
tak připomínal teplou svačinu, polívku, co jsme jako studentíci
dostávali na bramborové (chmelové) brigádě do ešusu.
Teplý
podzim, dětství plné her a hloupostí, říká se i malin
nezralých. Byla jablka, co rostla kolem nás, a na která ruce
dosáhly. Čas, kdy tolik nepršelo a nebylo tolik nemocí. Kdy
vedoucí úloha společnosti, ve které jsme žili, štvala sice kde
koho, ale většina si žila jako, jak se říká v bavlnce, v
povijanu, žádní bezdomovci.
Rozhodně
tolik nefoukalo, učitelkám se místo paní říkalo „souško“ a
svátků jsme slavili o něco víc. Třeba v kině Varšava
v Liberci – dětský filmový festival, skoro jako ten pro
velký, opravdový. Nevím, co by dal každý ředitel tehdejší
školy aby se mu deváťák, aspoň jediný přihlásil do učení na
obor – horník, tehdy nejčestnější povolání. Něco podobného
měl, rok co rok v repertoáru školy i ředitel ,,textilky“,
kdy průmyslovky speciálních zaměření musely jednoho maturanta
poslat do důstojnické, vojenské školy…A vidíte, pokaždé úkol
splnily.
To dělal
ten teplý podzim tehdy. Dneska a příště už bude na dveře
republiky bušit a dožadovat se vstupu chalífát, „naše
budoucnost“ největší kamarádi a chlebodárci islamisti. To
nejde přeskočit, jako místní volby na radnici, připomínaný 17.
listopad, který by se společností jinak přešel téměř mlčky,
staršími jen s povzdechnutím…
Teplý
podzim. Stále víc lidí už nevidí zlo jen v Rusech, ale i
v tom, že nám lžou i Ukrajinci i novináři, NATO, Obama,
politici. A co je nejhorší, že se hrubě napadají ti, co mají
jiné názory. Netoleruje se jiný hlas, než ten, co vyhovuje a
nenávidí ,,komunisty“. Hodně, na vkus mnohých spoluobčanů,
hrubě a nenávistně se kritizuje prezident republiky.
Tohle je
v jedné kostce magi stav naší společnosti. Tohle píši
Marťani ve svém hlášení domů na mateřskou loď a rozhodují
se, zda už přišel čas nechat se odhalit a dosednout na naši
planetu. Poslat poslance Bendu do továrny, na radnici posadit
primátora z vesmíru a něco dělat s dopravou v krajském
městě. Tam před radnici postavit zas nějaké to dětské sousoší,
na Sokolák vrátit morový sloup, zlevnit místní hromadnou
dopravu, dát lidem dobrou a dobře placenou práci. Udělat víc
proto, aby co nejdýl bylo venku teplo, zima nebyla studená, aby až
to přijde, venku to neklouzalo a lidi se k sobě byli vlídní
a nehledali za vším snahu vrátit staré komunistické pořádky.
Ach jo…
Žádné komentáře:
Okomentovat