Pokud
ano, proč je tomu jinak? Mnoho povyku pro nic. Jde o pírko, pro
které hospodyňka ráda skočí – a sukénku si zničí? Je proč?
Jen slovíčko a skočit? Je koruna podložena zlatem, což
bylo důležité pro naše rodiče.
Pro
slovíčko. Když poslouchám řeč mladé generace nedivím se, že
si rozumíme jen těžko. Mluví česky? Obávám se, že s námi
ještě ano, mezi sebou už dávno ne. Kdeže loňské sněhy jsou!
Kde zůstalo slovo, co z chlapce dělá muže? Kde jsou slova
Hálkova, Erbenova, kde písně lidové, kde je ten hrozen vína,
gazely ztepilé a stehna alabastrová z Písně písní Bible
kralické… Mluví jak hovada boží -
úsudek Jana Husa je dalek chození pro slovíčko, a zároveň je
tak blizoučko pravdy o jazyku a ústech, ze kterých vychází.
Politici
a výrazové schopnosti. Jsem neskonale rád, že prezident republiky
ze stolce toho nejvyššího upozornil na zhrublé praktiky ,,dvora“,
vulgarismy používané dnes už tolika lidmi, že je nutné něco
s tím dělat. Snad váha jeho úřadu ,,donutí“ vidět různé
představitele politického hnutí a stran dál než špičku svého
nosu, přestat kázat vodu a pít víno. K tomu si dát už jen
čerstvě slané brambůrky a oříšky…
Pro
slovíčko. Byť zaznělo jak bomba a trefilo se do černého je
trefou tref a má ohlas. Nepoužíváním
těchto slov dosáhneme snad jedině toho, že někdo křičí,
chyťte zloděje a ukazuje ke Hradu. Ten zůstane u svých
sprostých výrazů a nezmění se. Mladí se nám smějí a je na
nich, co bude v knížkách, co čtou a píší jejich
vrstevníci. Už dnes je moderní literatura plná výrazů, kdy
,,pro slovíčko“ je pozdě, cokoli
řešit.
A
tak jen doufejme, že jsme správně pochopili slova použitá a
poslaná k uším těch, kteří tak běžně mluví. Kdo
jiný, než ten nejvyšší má právo oslovit co nejvíc lidí a
říct, tohle ne, to není kulturní, takhle zní překlad
z angličtiny, tohle je můj hlas a tohle se mi nelíbí. Mnoho
slov pro nic a za nic. Už si konečně musíme zvyknout, že náš
prezident není obraz ve zlatém rámu, ale že rám je z fošen samý
suk a není na zdi hospody proto, aby na něj sedal prach.
Nevím, proč si zrovna tohle přejí lidé, co se chlubí tím, že
myslí na svou zemi. Hodně zdraví všem, co přemýšlejí a
podle toho se také chovají… S těmi já rád - na slovíčko…
Žádné komentáře:
Okomentovat