Je tomu právě kulatých 1286 let, co mezi městy Poitiers a Turs, asi 250
km jihozápadně od Paříže zastavil Karel Martel - Kladivo muslimskou armádu a
tím přispěl k tomu, že v dnešních evropských školách není hlavním jazykem
arabština a náboženstvím korán. Jen na málo bitev se vzpomíná tisíce let poté,
co jsou dobojovány, ale tahle bitva je výjimkou.
Karel Martel zastavil muslimy, kteří by jinak vítězně kráčeli Evropou.
Možná, že k úplnému vítězství přispělo i to, že nechal čepele mečů a hroty šípů
namočit do prasečí krve, neboť věděl, že ji muslimové považují za nečistou.
Hlavní příčinou jejich porážky ale byl dozajista strach, aby útočící vojska
nepobrala v táboře kořist z dosavadních loupeží, které byly prvořadým cílem
arabských útoků. Až druhým bylo poselství Alláha.
Jak se zdá, mnoho se od těch dávných dob nezměnilo. Zálusk na cizí
majetek, krutost a nečestnost byly tím hlavním, co muslimové přinášely do vsí a
měst Evropy žel tehdy mnohdy i dnes. „Jsme tu abychom šířili poselství Alláha. Buďto
zvítězíte, nebo zemřete, jako mučedníci.“ Na důkaz vážnosti tehdejších svých
slov arabský vojevůdce nechá spálit všechny lodě. Armáda půlměsíce několik let
plundruje, loupí a vraždí na Pyrenejském poloostrově. Zastaví ji až francouzský
majordomus Karel Martel – Kladivo.
Na památku tohoto významného vítězství, které se symbolicky odehrálo
přesně sto let od smrti proroka Mohameda, se franckému majordomovi začne
přezdívat Martell neboli Kladivo. Čest a sláva hrdinům, kteří dokázali už tehdy
zastavit zlo a nenávist, které sebou přinášela muslimská invaze do Evropy. Jak
jí zabránit hledejme i my v odvaze bojovat se zlem a bezprávím, které dnes,
jako tehdy ohrožují náš život, hodnoty a tradice, které nám nikdo nesmí
odepřít. Evropa je zemí, kde pozitivní hodnoty převažují nad těmi, které nám
jsou cizí, a které jsou tehdy, tak jako dnes, neslučitelné s myšlením,
které zamrzlo kdesi, kde bylo víc jak před tisíci lety.
Žádné komentáře:
Okomentovat