Psal mi přítel ze
Spojených států, co nebyl doma v Liberci čtyřicet let, že čte mé knížky a
vzpomíná na Pražskou ulici. Shodou okolností právě v ní jsem ho viděl
naposled. Píše mi na internet, jak jinak v současné době, že jsme si oba
dva nezávisle na sobě koupili kola v Pražské ulici u pana Nývlta. Milanův
dědeček pracoval ve Vkusu. To bylo výrobní družstvo, kde se tak dobře šilo.
Píše mi z Hawaje, jak „chodí“ Pražskou, a jak vzpomíná na kdysi rušnou
libereckou ulici a na lidi, jako byl můj táta, kteří tam prodávali a já vzpomínám
s ním. Zavzpomínejte si s námi.
Vezměme to od shora dolů a sledujme pravou
stranu. Hned na začátku stál tehdy jediný liberecký antikvariát. Žel strach, že
jej „hudebniny“ dostanou za mříže, vedl tenkrát k tomu, že se pan vedoucí
rozhodl vzít osud do svých rukou. Mladý Sluka, co prodával metráž o pár metrů
níž, byl „ze za kopce“ a rovněž zemřel hodně mladý. Pár metrů pod ním, kde dnes
kraluje knižní samorost a velkoobchodník s knihami, se opravovaly silonky,
rukojeti k brašnám a sešmajdané boty.
Ve dvoře měli aranžovnu ševci a úřadovali tam
revizoři n. p. Textil. Hned pod nimi prodával můj táta. Jeden čas, a to na
počátku sedmdesátých let, šéfoval i libereckému Tuzexu. Jinak přes dvacet let
to byla káva, čaj, dárkové balíčky potravin. Níž byl Multiservis Tesly –
půjčovna televizorů a trafika.
Velkoprodejnu koberců a bytového textilu vedl
pan Maděra a pod nimi byla jediná prodejna Knihy v Pražské, prodejna kol a drogerie. V Papírové
uličce, hned zkraje byla, co si vzpomínám, půjčovna filmů. Pražská pak končila prodejnou
Foto – kino. Tam byl vedoucím pan Hoffman.
Naproti Pražská ulice začínala
monstrózním rohovým domem firmy Baťa, za socialismu „Obuv“ a dál směrem nahoru
po pravé straně dětská obuv, zakázkové krejčovství, dámské oděvy. Za Jezdeckou
ulicí pak největší cukrárna v Pražské, kde se dalo posedět a poklábosit u
výborného Kongo poháru. Kam se hrabal starý sladký Pepa Kubišta zpod podloubí
z cukrárny Kongo u radnice!
Potom obchodní dům Jiskra (Brouk
a babka) s obsluhovaným výtahem a určitě tam prodávala i paní Šedivá
z Vratislavic. Nad Jiskrou, v parfumerii, se za pultem otáčela vždy
elegantní a voňavá paní Mašková výš šéfovala paní Fryčová exkluzivní prodejně
pánských svetrů, košil a kravat.
Paní Kudibalová se hbitě otáčela výše
v řeznictví a naproti mému tátovi kraloval pan Pleštil v Potravinách. Tam bylo dostupné i první patro s výborným občerstvením:
sklenička jablečného moštu po koruně, polévky, sekaná, párky…
Manželka Ládi Bareše nabízela
gramofonové desky v prodejně Supraphonu, výše byla Lověna uvnitř vonící
koženými výrobky a Pražskou ulici ukončovala známá Švadlenka.
Doufám, že jsem nezapomněl na mnoho
provozoven. A teď bychom to měli dát dohromady s přítelem na Hawaji.
Tenkrát byla Pražská ještě rušnou ulicí. Vzpomínám si na neustálé zvonění
tramvají, které bylo nezbytným koloritem celé této liberecké tepny, která se
dnes změnila na pouhou spojku horního a dolního náměstí. Lidé tu chodí, ale
cílem nákupů už není. Svět obchodu je sveden do nákupních zón na okrajích
města.
Dnes bys, Milane, stál někde v Pražské a
odmítal pomoci neznámým charitám, viděl bys žebrat bezdomovce a po měsících se
střídající obchody. Převažují zlatníci, prodejci bižuterie, módních oděvů,
telefonní operátoři. Obtěžovali by tě chlapci, přesvědčující tě o správné
náboženské víře, kterou zastupují.
Je zde i pár luxusních prodejen, ale i ty, co
prodávají šunty. Ale nepotkal bys tu české, polské ani německé turisty. Liberec
už nehostí LVT a nic nového, co by přilákalo turisty jsme nevymysleli, až na
jedno. Z jedné z uzavřených podnádražních textilních továren
reemigrant vybudoval luxusní hotel, IQ park, vodní tobogan a přehršel dalších
zajímavostí. Dal tomu příznačné jméno Babylon, něco zcela nového pro město,
které jsi kdysi znal.
Zůstal nám tu Ještěd, botanická a zoologická
zahrada, radnice, krásné Jizerky a milionové dluhy, se kterými se město těžko
potýká.
Tak si to, Milane, přeber a napiš,co tě
z dávného i nového Liberce zajímá. Pokusím se ti opět brzo ozvat a napsat
ti, co nového ve městě.
Žádné komentáře:
Okomentovat