Co různých lidí znám, tolik chutí mají. Předestírám, že nejsem až tak moc obézní. Vemte si jenom vývařovnu u nádraží, nádražní restauraci, bufet na perónu. Každý by jedl, ale jen těžko poznáte předem, co by si kdo dal. Mysleme, jak se dnes říká kreativně a posuňme se dál. Restaurace „U radnice, Radniční sklípek, Imperiál, Zlatý lev, Plzeňská restaurace, U medvěda, a tak dál. Co host, to jiné přání. Polévka, předkrm, hlavní jídlo, něco k pití, desert a platit. Každý si dá něco jiného, tisíce možností a variací. Každý měl hlad a mám ho i já.
Jak je to až divně zařízeno. Jak jsme si jinak nepodobni, a přesto, když je jedenáct pryč, vášeň a motivace k práci se ztrácí. Úředník poposedává a ztrácí orientaci, žena u přepážky nevědomky nasává nosem okolní vůně. Zákazník čte návod k sekačce a chtěl by raději bazén. Už ví, že teď to hlavní je, dobře se najíst. Ostatní počká, ukojení hladu má přednost. Mám před očima ty, co dobrovolně trpí, hladoví a trápí se dietami, když chtějí zhubnout.
Co lidí je, to různé tváře. Jen málo se jedna podobá druhé. Jako když o sebe třísknou dvě krásné karoserie. Ani vzorní premianti se nestačí divit, jak se na ničem neshodnou. A přitom spor je zábavou i hrou.
Každý jsme jiný, osobitý. Každému chutná něco víc než druhému, přidá si sůl, magi, pepř, majoránku. Jak se pak jídelní lístek podobá zprávě o dopravní nehodě! Čím víc svědků, tím širší nabídka pohoštění. Je jako olympiáda z matematiky, jako příklad z geometrie, nebo z algebry. Pokaždé mi vyšel jinak. Málokdy se sejdeme na stejném výsledku.
Vezměte si jen barvu očí. Co barev a chutí má obyčejná voda, vzduch, co dýcháme. Stačí si odskočit do lesa, přivřít oči a dýchat, dívat se kolem a něco si přát. Třeba aby každá jedna hvězda z nebe co padá, nebo co svítí, byla jiná. Mám pocit, že tak nějak by to mělo být i v budoucnu. Nic na tom neměnit. Být každý úplně jiný. Pestrobarevný. Voňavý po tisíci vůních, veselý i smutný, oholený i zarostlý, mluvka i nemluva. Mít radost z pěkné knížky, zaplavat si, ale i pohladit malé štěně, pochválit Aničku. V tom asi bude naše síla, síla přebrodit řeku vodou po kolena.
Žádné komentáře:
Okomentovat