Zrovna tak bych mohl napsat to samé o Nové Vsi u Chrastavy,
nebo o kterékoli vsi u nás doma v Čechách. Pro tentokrát zůstaňme u té
Jablonecké.
V domácích hospodáříčcích viděli naši předkové duše
svých dávno zemřelých předků. Téměř každý dům měl zde mít takového ochránce.
Byla to zejména užovka, mlok, nebo ještěrka. Měli svá hnízda pod podlahou, nebo
na zápraží. Také ve světnicích, zpravidla někde v rohu pod kamny, nebo pod
pecí. A co je zvláštní, nikdo z domácích nezpochybnil jejich práva na
tohle prazvláštní bydlení. Když se ukázalo takové zvířátko v místnosti,
napomínal otec své děti: ,,Nevšímejte si jich a neubližujte jim!“.
Domácí hospodáříčkové přejali úlohu svérázných duchů rodin.
Dodnes je možno spatřit nejen u nás na severu Čech množství domů, které jsou
ozdobeny na štítech rozličnými zvířecími hlavami kohoutími nebo koňskými. Mají chránit
naše domovy před bleskem. Sem patří i uctívání vlaštovek a čápů, kteří nám mají
přinést štěstí. Bohužel sem přináležel i zvyk z počátku minulého století
z Pojizeří – chytání živých ptáků, veverek a jejich napínání na štíty
domů…
Největší důvěře a ochraně našich domů se těšil had, zejména
užovka. A to pravděpodobně pro svůj ,,tichý chod“, tvar těla a pohyblivost, což
se prostému lidu zdálo být nejlepší schránkou lidské duše. Právě proto je tolik
příběhů o užovce se zlatou korunou strážců pokladů. Jeden jsem kdesi
zaslechl.
Na Jablonecku ve Smržovském katastru žilo kdysi mnoho hadů.
V jednom domě byli nejen v předsíni a na zápraží, ale i ve slamnících
v postelích, všude, po celém domě. Dříve než domácí ulehli, museli slamníky
vyklepat, aby hady odtud vyhnali. Byl to prý naprosto nevídaný děj, ten
klouzavý pohyb a šelest, když hledali jiný úkryt v sednici. Jednou se stalo,
že užovka v úprku zalezla mezi trámoví na půdě a nemohla ani vpřed, ani
vzad. A domácí? Ten ji opatrně vyprostil a vypustil mezi ostatní, aby jej snad,
nedej bože, neopustilo štěstí.
Tak tomu bylo snad ve všech domcích našeho podhorského kraje.
Všude tam, kde žili dobří lidé v souladu s krásnou přírodou, lesy s
čistou vodou, omamným vzduchem plným křikem ptactva a bzukotem pilných včel.
Proto pozorně naslouchejme vyprávění
z nedávných časů o době, kdy s námi žili v pohodě zvířecí domácí
hospodáříčci….
Žádné komentáře:
Okomentovat