úterý 5. března 2013

Dosud největší velká voda k nám přišla od Jičína a dosáhla až po Drážďany



Povodeň roku 1858. Známe velké požáry, jejichž plameny dokázaly za noc spolykat městské čtvrti. Známe však i vodu, která umí totéž. V dějinách země, ve které žijeme, byla ta největší před 155 lety. Krásné léto ve dnech z 1. na 2. srpna roku 1858 se změnilo v peklo, či spíše v moře vody které, co historie pamatuje, nikdy nebylo větší. Nechte si vyprávět příběh velké vody roku 1858 ze vzpomínek pamětníků.
Podle nich vody Nisy, Úpy, Kamenice, Jizery a Smědé a řady menších řek, říček a potoků, odplavily v noci z 1. na 2. srpna velký počet domů a ještě větší tak poškodily, že hrozily zřícením. Lesy, pole a louky byly úplně zatopeny, všechna úroda zničena, obrovské plochy orné půdy zaplaveny a zaneseny pískem a blátem nebo vůbec vymlety, a tak na dlouhou dobu i zneúrodněny. Železniční trati byly podemlety a potrhány. Dokonce i největší továrny byly tak poškozeny, že musely býti na čas vůbec zastaveny.
V osudné noci vystoupily mezi 11. – 12. hodinou potok a jižní tok Nisy z břehů tak, že zatopily celou spodní část města Liberce, jako nikdy před tím. Rozbouřené vlny odnášely kusy nábytku, domácí zvířectvo, dříví, keře a stromy, nářadí, a předměty všeho druhu. Černá noc, hrůzné vytí větrů, křik lidí, bolestivý nářek žen a dětí, které v dolní části města hledali spásu hlavně na střechách domů, které stály ve vodě, skýtaly hrůzný pohled.
Voda dostoupila až do druhých poschodí. Mnoho nešťastníků bylo ještě v noci zachráněno, mnoho jich však muselo vyčkat rána, protože záchrana pro tmavou noc a strhující proudy byla naprosto nemožná. Bylo to zejména v nejnižší části města, kde záchranné práce začaly až ráno po čtvrté hodině, a tak mnohé rodiny setrvaly na střechách ještě i po celý druhý den bez jakékoliv potravy.
V Liberci bylo tehdy zatopeno 296 domů, z nich 4 byly povodní úplně strženy, 17 jich hrozilo zřícením a 36 jich bylo povážlivě poškozeno.
V Hrádku nad Nisou, a to v dolní části města a tzv. ,,Novém městě“ a sousedních vsích Doníně, Chotyni a Loučné byly zaplaveny všechny domy. Řeka Nisa se podobala dravému veletoku; odnášela nejen celá bytová zařízení, dobytek, ploty, stromy, ale dokonce i celé štíty domů a střech – a co bylo nejhroznějšího – mnoho mrtvol dětí a dospělých.
Hrozné bylo neustálé volání nešťastníků o pomoc, kteří se vyšplhali až na střechy nebo do vrcholků stromů. Tím tragičtější však byla lidská nemohoucnost poskytnout jim potřebnou pomoc, protože scházely háky, prámy, pontony, čluny i pevné dlouhé provazy. A vory, jen narychlo sbité, dravá voda vzápětí hned zničila. Přesto se dělalo, co se dalo.
Nejvyšší obětavost prokázal v tu noc vrchní lesník Drážďanský, správce hrádeckého dvora Šindelář se svými potahy a jistý Horna, podnikatel železničních staveb s velkým počtem svých lidí, kteří všichni odvážně a s nasazením vlastního života pracovali neúnavně od časného rána, aby zachránili vše, co se zachrániti tehdy dalo.
Nisa zatopila úplně Bílý Kostel, Chotyni, Donín a Loučnou, na saské straně Hartavu, Žitavu a dále skoro celé Sasko. Voda se hnala širokým tokem a valila se, hnána ničivou silou, k Žitavě. Za celnicí byla prolomena silnice do Žitavy a tím přerušeno na čas i spojení. Poměrně vysoko byla položena tenkrát květinová zahrádka hrádeckého dvora, ale i ta byla úplně zatopena a staré mocné duby stály ve vodě až po spodní větve.
Nejen, že byl tehdy stržen most přes Nisu v Chrastavě, ale vodě padla za oběť též i mnohá drahá klenutí a pažení při stavbě železnice mezi Žitavou a Libercem až k dolu v Loučné.
Celkový počet zřícených nebo silně poškozených domů byl 76, nejvíce v Bílém Kostele (36) a v Hrádku (30). I několik lidí se z těchto obcí pohřešovalo. Nalezli svou tragickou smrt v divokých vodách rozbouřené Nisy. Celková hmotná škoda činila jen v chrastavském soudním okrese na 100.000 zlatých, částka tedy na tu dobu neobyčejně vysoká.
V letošním roce budou dozajista ukončeny práce na obnově vozovek, mostů v oblasti nejvíce postižené povodněmi v roce 2011. Zároveň bychom si měli vzít ponaučení z chyb při realizaci obnovy tohoto území tak,  abychom nečekali na opravu škod tak dlouho. Zároveň bychom neměli zapomenout poděkovat za dobrou práci těm, kteří se obnově tohoto území věnovali….      

Žádné komentáře: