Ach tak, vy nevíte s kým
máte tu čest. Jsem laboratorní zvíře. Mám dva zuby v dolní části obličeje
a tak mě identifikujete. Jsem potkan a dnes mám svátek. 24. dubna není jen
Jiřího, ale je i dnem laboratorních zvířat... Jsem tady a proč jsem předurčen
spolupracovat s lidmi v laboratoři vyplývá už z názvu. Pomáhám
hledat léky, léčebné postupy, které mohou pomoci nemocným.
Jsem potkan a nám podobné jsou
krysy. Většinou jsme lidem odporní a splývající v jednu ošklivou chlupatou
věc roznášející choroby. Snad ano. Někteří naši příbuzní v tom možná
nejsou nevinně - sestřenice, bratranci, děda z matčiny strany, strýček
Ondřej, mimořádně zlý a chlupatý.... My si zuby i kožíšky čistíme. Ne, ne tak
to není. My, laboratorní, jsme prosti blech, parazitů a naše krev je tou, která
patří vám, laboratorním zkouškám. Nejsme trápeni žízní a hladem, naše strasti
jsou dány chemickými postupy, které z nás vytvořily hráz proti chorobám a
nemocem a tím vším, co patří ke stáří. Přes nás k vám vede pouto života a
žití! Jsme tu, abychom vám pomohli překonat bolest, ulehčit to, na co byste
zemřeli. Pokud se pokus nepodaří, přichází další a další laboratorní zvířata,
která jsou tu proto, aby v laboratořích dostála svému poslání.
Vzpomeňte všech, kteří zemřeli, kteří odešli jen proto, že nebyl
lék. Dnes tomu tak není. Není léku, který by nebyl zprvu ověřen na naší kůži.
Léku, kterému jsme my, chlupatí a zubatí, pomohli na svět. Dnes je oficiální
Den laboratorních zvířat, náš svátek. Den, kdy by měli všichni, co kdy spolkli
aspirin, vzpomenout našeho poslání, kdy náš život za váš je daň, kterou platíme
za vaše uzdravení.
Nic na světě není zadarmo. Abyste
mohli žít vy, jsme tu my.... Chápejme tedy zdraví, jako mozaiku práce spousty
bytostí, včetně nás laboratorních. Nejsme vaši příbuzní, nejsme ani krásní, ale
dohoda platí. Pomůžeme vám. Ať vám slouží zdraví....
Žádné komentáře:
Okomentovat