Skoro dvojměstí, něco jako Jablonec nad Nisou a Liberec. Obě města jsou
krásná a jsou si tak málo podobná. Obě se vyvíjela jinak. Žitava jako české
město, Liberec, jako město, kam většina obyvatel přišla území kolonizovat.
Liberec vyrůstal podstatně pomaleji.
Přesto města na obou stranách státní hranice vyrostla do krásy. Dnes,
jako v minulých dobách, obyvatelé pohraničního kraje Spolkové země Saska a
českého pohraničí – Sudet, se vzájemně navštěvují, sportují, chodí do divadla,
mají mnoho společného. Pečují o své krásné lesy, vodní toky, umělá jezera
vznikající na plochách zatopených povrchových dolů. Ne nadarmo se Žitavsku říká
horská republika. A co například Ojbín? Ten má paralelu na české straně –
Ještěd, horský hotel s televizním vysílačem.
Liberecko, to jsou dnes především zimní a letní sportoviště, krásná a
udržovaná města, hrady a zámky. Z Liberce se jezdí do Žitavy nakupovat do
supermarketů, podívat se na malířské skvosty na tzv. malé a velké postní
plátno, do muzeí, ZOO, na mimořádný hřbitov, kde jsou uloženy i ostatky mnohých
českých exulantů, kteří našli nový domov v tomto městě a okolí.
Liberec a Žitava, dvě krásná měst a vzdálená od sebe necelou půlhodinku
jízdy autem, jsou příkladem spolupráce i po stránce investiční a budoucího
rozvoje. Euroregion Nisa, spojující zájmy tří zemí na společné hranici, kde se
na společné hranici setkávají země. Česká republika, Spolková země Německo a
Polsko.
Dostává se Vám do rukou knížka „Za okny jsou Sudety“, z prostředí
nedávno ještě rozděleného prostoru českého pohraničí, které se po roce 1945
rozvíjí a žije životem nových usedlíků, navrátilců, kteří přicházejí do nových
domovů.
Autor pocházející z česko-německo-židovské rodiny se narodil už do
časů prvních dosídlenců a jím psané příběhy v této česko-německé knize
jsou obrazem, jak se žije v Sudetech dnes. Kniha je doplněna mimořádně
zajímavou ilustrací – starými litografiemi z přelomu 19. století
z autorovy unikátní sbírky.
Samotná kniha „Za okny jsou Sudety“ jistě přispěje na obou stranách
hranice k dalšímu porozumění, rozšíření sousedských vztahů na Lužické
Nise, která je od roku 1945 skutečnou hranicí míru. Aby tomu tak bylo stále, to
je cíl knížky, kterou jste čtete „Za okny jsou Sudety“.
Žádné komentáře:
Okomentovat