Motýlí křídla a paví pera

Člověk se zhlédl v kráse přírody a začal ji napodobovat. Ušil si šaty, boty, vestu ozdobil krásnými knoflíky, na hlavu si posadil klobouk, který doplnil kohoutími pery. Ale pořád tomu něco chybělo. Až jednou, to když mu jeho pán připnul na hruď medaili, bohatě zdobený řád a přes prsa navlékl řádovou stuhu, teprve pak byl muž dokonalý… Snad ještě scházel podvazek na punčoše…
Slavný řád Zlatého rouna pocházející z roku 1429, doby končící slávy husitských válek, hovořil ještě o ztracené rytířské slávě i jistotě krásy, která se vrací. Ve vídeňské světské klenotnici je vystaven řádový kroj s řádovým řetězem erbovního krále Zlatého rouna zhotovený na úplném počátku 16. století. Samé zlato a diamanty.
Náhrdelní odznaky řádu Zlatého rouna byly často soukromě přizdobovány brilianty a drahokamy. Tak vznikala nevídaná krása v podobě řádových stuh, řetězů a zdobených klenotů. Neskutečné krásno neživých květů orchidejí a blankytných křídel vážek. To vše našlo místo na ploše řetězu a jeho přízdoby. Celý soubor, sbírka té nevšední krásy je uložena nedaleko nás v Zelené komoře v německých Drážďanech. Celkem deset řádových odznaků se zlatým beránkem Augusta I. Silného. Zlaté drážďanské exempláře jsou až neskutečně krásné – bohatě pokryté brilianty a drahokamy. Drážďanské řády dostaly i pojmenování podle typu okrasy, rouno smaragdové, rubínové, tyrkysové, granátové, opálové a briliantové. Jen jedno rouno, čistě zlaté, je bez drahokamu.
Saská expozice obsahuje i původní klenoty Zlatého rouna španělské a rakouské provience. Španělské exempláře z doby po roce 1700 (z vlády Bourbonů) jsou uloženy ve státní bavorské klenotnici v Mnichově. Není to jen Zlaté Rouno, co bývalo doplňováno. V té mnichovské klenotnici ukrývají, ale zároveň i vystavují řadu řádových dekorací. Jednou z nich je i historický anglický podvazek, Podvazkový řád, který má hodně blízko k našim českým dějinám.
V roce 1620 jej získal v Praze kurfiřt Maxmilián, tehdy velitel katolických vojsk, od hraběte Heřmana Černína. Podvazek patřil českému „Zimnímu“ králi Bedřichovi (Fridrichu z Falcu), který jej ztratil při útěku z Pražského hradu po prohrané bitvě na Bílé hoře 8. listopadu roku 1620 kdesi na Malé Straně.
Historický podvazek, jako součást podvazkového řádu, je vyroben z modrého sametu a je pokryt dvaceti plastickými písmeny HONI SOIT QUIMALY PENSE. Kazetová písmena jsou pokryta 211 brilianty, k tomu je ještě zdobená. Celková délka vzácného podvazku je 51,5 x 3,7 cm.
V téže expozici řádů je vložen, vedle dalších, i historicky velmi cenný exemplář řádu sv. Štěpána, hvězda provedená ve stříbře, zlatě, briliantech, rubínech a smaragdech, jež byla osobní dekorací císaře Josefa II. Je zde i velkokříž zdobený drahokamy, který patřil polnímu maršálkovi hraběti Radeckému, a který sem byl umístěn po jeho smrti v roce 1858.
Nesmírné bohatství, umělecká práce a historické události se váží k těmto vskutku ojedinělým pokladům. Kříže, hvězdy, řetězy, šerpy, medaile, ale jak je vidno i podvazek se mohou stát významným pokladem pro historické bádání. Jako výstavní exponát mohou pozvat do muzejních prostor milovníky historie. Umělecká hodnota těchto artefaktů je často nevyčíslitelná a patří právem mezi národní klenoty země.