Jak se nám ten svět mění! Není to tak
dávno, vlastně jen pár let před Marií Terezií, a svět domů se neobešel bez
srozumitelného obrázku nade dveřmi. Jednoduché, vkusné. A pokud bylo z pískovce
v zárubni dveří, domu to slušelo a nebylo, o co se přít.
A teď si představte, když
v domku bydlel třeba ras, jak se měl vypořádal kameník s obrázkem
domácího pána a s jeho řemeslem. To se však nedá srovnat s tím, jaké
problémy by měl kameník v současnosti, pokud by chtěl vyjádřit kryptogramem,
kdo bydlí v přízemí, v prvním nebo devátém patře. Už vidím jak pracně
tesá do tabulky z pískovce obrázek – lehké topné oleje, rentgenolog,
urolog, homeopat, slečna co pracuje pro nejstarší řemeslo v zastoupení
rusky mluvícího pána, mluvčí nemocnice, voják z povolání, politik,
pojišťovací agent, zubař…. Nejzajímavější by bylo domovní znamení kosmonauta
nebo exekutora. Některé domy by vypadaly jako němé televizní obrazovky, jiné,
ty fajnovější, jak tunely do vnějšího světa plného želé a čokolády.
Svět domovních znamení. Víra, štěstí, naděje, srdce
Ježíšova, kotva, koráb, nůžky, štůčky plátna… Jak se mění priority, sny, tužby,
reality! Zjednodušit by to nešlo ani podle přesvědčení. Komunista? Nic
snadnějšího než sladké třešničky. Ovšem takový člen TOP 09 to by byl oříšek, a
to nemluvím o ódéesce, Zemanovcích, nebo o Okamurovi. Ještě, že dnes jde dělat
všechno laserem, nebo přes Aukro. Je tu Slevomat, džípieska, pokročilá
genetika, nanotechnika….
Co chtít od současného světa domovních
znamení? To, co chtěli i naši předchůdci. Být hrdý na své zaměstnání, na to, co
dělám rád. Ono to dnes kolikrát nejde, když není práce ani kameník, který by do
kamene nad vchodovými dveřmi vytesal, čím se kdo vyučil. Tak si hleďme alespoň
těch znamení, která přečkala do dnešních dnů. Jsou krásná, adresná a asi
poslední. Žel ještě méně jich přečká, aby potěšila ty, kteří stojí ve frontě na
krásu za námi…
Žádné komentáře:
Okomentovat