Píši vám, K. H. Franku,
vám, který
jste Čechům ukázal tu pravou tvář Protektorátu Čechy a Morava a pomstil se za
atentát na Reinharda Heydricha. Kde vás hledat? Na cestě z Hradčan, přes
lidový soud na Pankrác, kde stávala šibenice, v pekle, kam váš život očividně
od počátku směřoval?
Píši člověku (?), který nařídil
vypálení Lidic, Ležáků a který dal povel do Kobylis střílet elitu národa. Dal
jste zastřelit, mimo jiné, přítele a kamaráda mého dědečka ze Zbraslavi, lékaře
a spisovatele Vladislava Vančuru. Nechal jste postřílet spoustu slušných lidí,
které jste ani neznal. Zničil jste rodiny pěstitelů ovcí, holubů, králíků a
slepic, kteří seli a sklízeli obilí a žili v poklidu a míru s vaší německou
říší. Poslal jste mladé na nucené práce do říše, Židy do Terezína a do plynu…Není
sporu, kam patříte vy a vám všichni podobní s cejchem škůdce, krvavého
mordýře, pro kterého soud nemá alternativu.
Nic vám nebylo svaté a vše bylo málo pro blaho
Třetí říše kolaborantů, zrádců a konfidentů. Není čeho a proč vás litovat. Váš
život nestál za psí štěk, vás a vašich kamarádů není třeba vzpomínat. Váš konec
musel přijít a být smutný. Musel bolet, aby vaše bolest přinesla mír mým
rodičům a spoustě těm, které jste zavřeli do věznic a táborů. Konec vlády
Quslingů i váš, byl hlavní podmínkou pro mé narození. To je jediné pozitivum
v této kapitole smutných dějin českého státu, kde jste tu nejsmutnější
roli sehrál vy sám.
Budiž vám země těžká, nic horšího vám
přát nechci.
Žádné komentáře:
Okomentovat