V Maďarsku se rvou o každou
trafiku, a Bůh ví, zda kvůli tomu nepadne vláda. U nás v Čechách to platí,
když se zdražuje pivo. Vláda nepadla nikdy, ale dopad na pijáky to má pokaždé
stejný. Lidé jsou naštvaní, vyjadřují se vulgárně až neurvale. Na tabák a pivo
by se šahat nemělo. Ale známe to. Na chudý lidi musí být přísnost, jinak si
těch nahoře neváží, i když, připusťme si to, lidem z Horní Dolní je
šumafuk, jestli je lidé milují.
Trafiky a tabák. Hospody a pivo.
Dnes bych přidal hry, hokej, zimní stadiony, fotbal bezedné studny,
v nichž se ztrácí miliony. Hry a požitky z nich. Adrenalin a cosi, co po
cigaretě, tabáku protéká krví. Dědeček kouřil jako fabrický komín, jeho záclony
ve vaně nebylo vidět, byly to jen černé šmouhy a prouhy. Jako když se na statku
myjí brambory. Z nich bývá voda čistší. Děda kouřil lípy i camelky to, co bylo.
Kouřil by bramborovou nať, jako my, malí kluci v Machníně za kostelem. To
bylo ovšem z hlouposti. Chytřejší byli ti, co tabák prodávali a měli na to
koncesi a měli místo ruky pahýl, nebo prsa plná vyznamenání. Nebo to byly válečné
vdovy. Trafika byla státním poděkováním.
Trafika byla pokaždé odměnou a
byly o ni rvačky. Závislost na tabáku bude větší než na pivu. Tabák je opravdu
drogou, pro kterou jsou lidé schopni udělat cokoli. Prosperující tabákový
průmysl je příkladem velkého balíku peněz, které se kolem kouření točí a nic to
kolo nezastaví. Kouř z cigaret nesmí do řady míst, ale vůně tabáku je ještě
silnější než bývala před lety. Tabák zabíjí nejen vztahy mezi lidmi, ale je příčinou
časté kuřákovy smrti.
Vraťme se na zem. Vše je o
penězích. Pokud si tohle pravdu přiznáme, není co řešit. Za peníze si lze
koupit téměř vše. Měl jsem přítele, na vojně téměř před padesáti lety
v Milovicích. Vedle na kavalci spal jistý, dnes známý politik, Jarda
Kubera a kouřil. Dnes kouří asi víc a kouření ještě navíc spojuje
s osobními svobodami, dělat si svobodně, co chci. Nejsem sám, kdo tomu oponuje.
Tam, kde začíná jeho svoboda, moje končí. Dýcháme jeden vzduch, jedno povětří. On
a jemu podobní mi upírají vzduch bez tabákového kouře.
Neumím si představit příběh o
„Šerlocku Holmesovi“, kde dotyčný přemýšlí
a nekouří. Ani Maigreta a mého dědečka, Stalina a ani Jardu Kuberu, že
by ubrali. Kouření dnes moderní už není a přece se mění jen málo.
V Maďarsku je vládní krize, kvůli tomu, kdo a za co dostal lukrativní
koncese na trafiky, které jsou zdrojem této neřesti.
V obci Machnínu, kousek od
Chrastavy stávala trafika desítky let, kde byla trafikantkou paní Špidlenová. Trafika
jí slušela a živila. Byla nedílnou součástí obce, informačním, turistickým a poutním
centrem žití malé obce. Co na to říct? Přimlouvám se za takové trafiky. Za
samočistící koncesované studny plné vody, která bude jen pro ty, co mají velkou
žízeň, a kde budou prodávat lidé podobní paní Špidlenové z trafiky
v Machníně u mostu přes Lužickou Nisu.
Žádné komentáře:
Okomentovat