Jeho hvězdným časem byl listopad
1989. Pak ho převálcoval jeho podřízený a žák z prognostického ústavu
Václav Klaus. Lze jen litovat, že neměl v sobě z Valtra Komárka ani, co by
se za nehet vlezlo. Trochu té tolik postrádané slušnosti, vědomí si sebe sama ve
společnosti, která holduje úspěšným, rychlým, účelovým rozhodnutím, a která
přeje pouze úspěšným. V případě Václava Klause jsme si ani nevšimli, že
císař chodí nahý.
Valtr
Komárek už není. Vzpomínám, jak v Liberci papírnictví u radnice prodávali
pohlednice s obrázkem komárů s textem: Kéž by bylo více takových
komárků… Ano, s tím lze plně souhlasit. Ne každému, kdo si s bývalým
režimem zadal, osud dovolil pokračovat v rozdělané práci, a jako by právě
on měl dokončit onu pomyslnou přestavbu v revoluční řešení, jak po
revoluci dál; navázat na tradice a být úspěšnými.
Schopnosti,
vůle a především lidské vlastnosti se staly nosnými pilíři, na kterých se
začala stavět Komárkova konstrukce státu po roce 1989. Společně s Václavem
Havlem stanul Valtr Komárek úplně na špičce pyramidy tam, kde se formovaly
příští cíle, program a cesty k nové společnosti. Snílci, lidé odtržení od
reality? Ne, to jenom zoufalý pokus hodný prvních křesťanů. Snaha po slušnosti,
schopnosti nevidět za vším jen peníze. Vidět člověka jako osobnost, které patří
práva a povinnost, která nesmí být politiky zneužita.
Valtr Komárek
byl Žid. Když už nebylo dost argumentů, bylo mu vyčítáno tohle. Stydím se za ty
„pogromisty“, kteří klesli tak hluboko.
Být člověkem a hledat porozumění u těch z druhého břehu není
obvyklé. Velké myšlenky končí právě tam, kde lidská slabost, touha po moci a
bohatství převažují. Tak, jako lékař Kriegel v Moskvě, který jako jediný
v roce 1968 nepodepsal. Valtr Komárek rovněž nerezignoval a bojoval až do
konce svých sil, byť zůstal jediný.
Odešel bard,
tak jako odešel písničkář Kryl. Nesouhlasil s těmi, kteří náš domov
rozkradli a morálku znásilnili. Byl dobrým politikem i člověkem. Byl
předobrazem lidí, kteří si zasluhují úcty a vzpomínky na promarněná, ale i
šťastná léta, která nám bylo umožněno prožít. Díky jemu a tomu, co zbylo
z jeho reforem společnosti.
Díky za
člověka, který této zemi ukázal, kam má jít. Zemřel člověk, jehož cílem
bylo vytvořit společnost slušných čestných
lidí. Jsme schopní být takoví?
Žádné komentáře:
Okomentovat