Vůně šeříku

Je 9. květen. Konec války? My slavili 8. května, ale to už je naše slabost, lézt vítězům do zadnice… Sametovou revoluci vyhráli ti druzí, kteří slaví o den dříve. Tak, jako vždy, jsme otočili a slavíme s vítězi. Co naplat, vítězové od Bílé Hory, Češi, se umí přizpůsobit.

Vůni šeříku cítili všichni stejně, rudoarmějec stejně, jako všichni tatínkovi bratři nosící battledress příslušníků zahraničních vojáků přicházejících od Plzně. Otec přijel do Prahy na rudém tanku ze Sachsenhausenu, strýček Karel dorazil s 2. ukrajinským sborem. Ottl, Truda a Hermína by také přijeli rádi, ale odešli osvětimským komínem do kosmu. Příbuzní kteří přežili, volali slávu Stalinovi, Churchillovi, Montgomerymu, Rybalkovi, Klapálkovi a Benešovi. Řada z nich byla vojáky, krysami od Tobruku.

Šeřík u nás kvete ve dvou barvách. Bíle a fialově. Nevíte, proč se pak odtud mnozí odstěhovali pryč? Prsa plná řádů za odvahu… Čeho se tady báli? Vůně šeříku je tak omamující… Do tří let po válce tu můj otec zůstal sám. Byli nebo nebyli šťastní? Kdo mi za ně odpoví? I tatínek měl lodní lístky do Valparaisa v Chille v Jižní Americe. Stejně na tom byli naši letci. I mnozí svobodovci ztratili důvěru.

Na jaře voní šeříky a ti, kteří ve válce padli, si už dávno odpustili... Kdo odpustí těm, kteří zůstali, a kterým se dostalo nálepky nespolehlivých. Mohli jen tolik, kolik místa jim vykolíkoval místní potentát, který si za to i nechal platit.

Každé jaro přichází čas na šeřík. Na vzpomínání na ty, kteří sami odešli. Nepadli, nebyli zplynováni, šikanováni vítězi ani přisluhovačskými sousedy. Šeřík voní stejně vítězům i poraženým.

Vraceli medaile i hvězdy. Styděli se za to, jak lacino jsme dali svoji kůži. Je naším údělem opět a znovu se umět přizpůsobit? Smuteční krajku vyměnit za nevěstin závojíček. Osmý nebo devátý květen, den vítězství je jen jeden. Poslední z hrdinů umírají. Slaví ti, kteří se narodili po válce, v míru. Právem jsme se klaněli a recitovali básničky padlým vojákům. Bylo to správné. Krev má totiž jen jednu barvu. Rudou.

Takovou měli rudoarmějci i moji strýčkové a tety, kteří se na vítězství podíleli. A že odešli? Četli jste někdy na sociálních sítích, co si kdo o nás myslí? Komu tak hrozně ublížili, že, ač jich zůstalo jak do mariáše, tak stále překážejí a mnoho lidí je stále nenávidí. Šeřík voní všem. Bez rozdílu barvy pleti a náboženství.