Byl 1. máj, byl lásky čas. Čas zahájení vysílání televize v Čechách, čas velkých rozhodnutí, čas pýchy, že jsme nepřijali „Marshallův plán“. Stát popravil své nejlepší lidi, pohřbil své vůdce, zbavil lid potravinových lístků a do měsíce okrade své lidi měnovou reformou o úspory. Lidé jásají, do Prahy posílají petice: zakruťte krky, zlomte vazy těm, co škodí republice. Jako rozumu zbavení hrozí pěstmi Západu, udávají své sousedy. Statisíce podepisují petice, smrt Horákové.
A já? Šel jsem 1. září do první třídy. Bílé podkolenky, rádiovka (na hlavě), na zádech školní tašku, v ruce sáček s přezůvkami. A dospělí? Čtou si knížku „Televize pro každého“. Je to horký hit tehdejšího léta. Uchvátila mě česká předmluva ruského vydání. K. A. Gladkov, autor, alespoň zčásti ctí technické detaily. Překladatel dodal bontony. Zaujal věcností na tom místě, kde píše, že televize přispěje ke zrušení námahy, pracovního rizika a zlepšení výkonů v mnoha oborech průmyslové výroby. Tady je vidět, jak televize uhnula od roku 1953 z narýsované cesty. Jaký mohla mít úspěch!
Brožura jaksi programově obešla ty, kteří první televizi postavili, Američany i zkušební techniky z Tanvaldu, kteří tu českou televizi první postavili na našem území. Svět neobjevili jen ruští Mičurinci… To byla ona padesátá léta u nás, která se tolik podobala těm v Rusku krátce po revoluci, k německým letům třicátým, kdy si Hitler mohl dělat, co si zamanul. Co jsme tehdy jedli, co dýchali, že to šlo tak hladce, že lidé, vaši rodiče děkovali centru za popravu Milady Horákové ?
Ano, to byli vaši rodiče nebo prarodiče. Pokud ne vaši, tak vašich sousedů na patře, z ulice. Nikdo je k tomu nenutil, dá se to „omluvit dobou“, ale spíš tím, že věřili, že když takoví nebudou, že jejich děti je proklejí. To je asi jako dnes s tím „vyrovnaným rozpočtem“. Musí být, jinak naše děti zadlužíme… Je to stále ta samá písnička. Ten, kdo s námi účelově manipuluje, ví, co a proč dělá. Kdo neskáče, není Čech. Většina tedy skáče… I k tomuhle poznání přispěla brožura K. A. Gladkova – Televize pro každého. SNTK 1953//4. Oči mi dokořán otevřela společnost lidí 20. století a 21. století říkající si homo sapiens, která ještě nedospěla…
Žádné komentáře:
Okomentovat