Já bláhový si myslel, že všechna cizí slova znám a že si s nimi potykám. Přesto „Slevomat“, jak had vnikl mi do podvědomí a ráno v osm, když zapnu počítač jako první mě osloví a hned si poroučí: umejt auto, pizzu pro dva, zákožku svrabovou vyléčit, hotelová okna do parku, masáž zadku, letní boty, zimní bundy, ženskou, co tě nakrmí...
Jo, hochu, je to tady a musíš solit. Ze soucitu ti nikdo nic nedá, a když k tomu nemáš – tintily – vantily, tak se koukej snažit nebo počítej s tím, že všechno kolem je drahý, a když nezaplatíš, budeš cvrdlikat... A to jsem se jen snažil neutopit mlynáře…
Češtino, češtino našich mobilů a zkratek! Vše stojí peníze a všechno, co se váží, měří a nalejvá se musí platit. Placení se dá vyjádřit mnoha způsoby. Luskat prsty na číšníka je pod úrovní podniku, mávat šrajtoflí, jak by smet. A tak mi přijde zábavné, že jsme se kdysi v osmé třídě s Frantou Musilem dohodli, že ve městě pod Ještědem objevíme v obchodech ve výloze zboží za 0,01 haléřů.
Psal se rok 1960, rok zbýval do cesty Gagarina kolem Země a my vyrazili a nemuseli daleko. Hned nahoře v Moskevské ulici po levé straně bývala snad galanterie, či co já vím a za oknem trůnil tovar za halíř. Plechový, nezdobený náprstek, malý skladný otevíráček na konzervy (na sardinky), malý jehelníček s třemi jehlami. Celý nákup za 3 haléře. A poručil jsem si účtenku a zabalit. To aby mi bylo věřeno. Mohl jsem to zaplatit i tříhaléřem, desetníkem, pětadvacetníkem, padesátníkem, „káblí“, „dvoukáblí“ a bývaly i tříkoruny.
Co mi nešlo na rozum bylo, za kolik jim tohle zboží dodával velkoobchod a jak probíhaly v tomto případě slevy. Jak by se dostal obchodník pod halíř? Ledaže, by prodával dva kusy v ceně jednoho. Tak například obchodník s dětskými námořnickými oblečky, Egon Popper dokázal prodávat zboží s tak malou marží, že byl víc než úspěšný. Sídlil v Orlí ulici, kam k němu jezdili zákazníci tramvají po mostě přes Nisu. Dovedete si to vy, kteří znáte dobře Liberec, vůbec představit? Dnes se tam prodává sanitární zboží firmy Cimbál – vany, umyvadla – v jiné cenové relaci než za halíře...
Jó, začínají slevy, ty vánoční. Výprodej iluzí. Bývalo to i dříve. Slevy na vánoční zboží, prošlé záruky, na cesty k socialistickému moři, na knihy – knižní poukázky s Monou Lisou... Až po roce 1990 přišla do Čech cizí slova: last minute, Slevomat, svatý Valentin, hallooweenské obludy. Co je to platné? Dnešní slevy stejně nedosáhnou konečné ceny jeden halíř…
Žádné komentáře:
Okomentovat