Sběratelům, ale i Vám, které zajímá kus naší historie

Často se mě lidé na mé výstavě starých pohlednic ptají, jak to bylo s penězi, které platily v terezínském ghettu v období Druhé světové války. Pro ně i pro Vás, kteří se zajímáte o věci i tak výjimečné, jako jsou terezínské poukázky, mám tuto odpověď.

Podle rozhodnutí říšského protektora Reinhardta Heydricha ze dne 20. 1. 1942 bylo jeho úřadem zřízeno v Terezíně uzavřené židovské sídliště, ghetto, které mělo být pro mezinárodní instituce ukázkou jakési židovské samosprávy. Ve skutečnosti šlo o přestupnou stanici k vyhlazení. Do ghetta měli původně přijít Židé se zásluhami, jako držitelé vyznamenání za statečnost ve službách německé armády, prominenti ve vědě, umění apod. Celkem tam však přišlo 139 654 osob ( z Německa 42 832, Protektorátu 73 608, Rakouska 15 254, Holandska 4 897, Slovenska 1 447, Dánska 466, různého původu 1 150 ), z nichž na konci války zůstalo jen 17 320 osob. 33 419 jich zemřelo v Terezíně, ostatní byli vyvražděni. Soudí se, že 1 981 osob, které nebyly evidovány, rovněž zemřelo v Terezíně. Tato ,,samospráva“ měla své peníze s vyloučením peněz jiných. Finanční záležitosti spravovala ,,Bank der jüdischen Selbstverwaltung Theresienstadt“, jejímž základním kapitálem bylo 30 mil. papírových stvrzenek. Šlo o stvrzenky, ,,Quittungen“, znějící na koruny, s domicilem ,,Theresienstadt – 1. Jänner 1943“, těchto hodnot:

   1 K   100 x 50    b. šedozelená    vytištěno  2 242 000 ks
      2 K   110 x 55    růžová                vytištěno  1 019 000
      5 K   120 x 58    šedá                              vytištěno    530 000
   10 K   125 x 63    modrá                 vytištěno     456 000
   20 K   135 x 66    zelená                 vytištěno     319 000
   50 K   140 x 70    modrozelená     vytištěno     159 000
100 K   150 x 75    tmavohnědá       vytištěno     279 000

Stvrzenky vytiskla na příkaz pověřence Říšské banky příslušná tiskárna bankovek v Praze, v březnu 1943. Návrh připravil podle dispozic pověřence ateliér, podobiznu biblického Mojžíše s desaterem nakreslil Jindra Schmidt, který původní kresbu musel změnit, aby Mojžíš měl tvrdé rysy a byl ,,ošklivý“. Na líci vedle domicilu je podpis ,,Der Älteste der Jenden in Theresienstadt – Jacob Edelstein“, později rovněž zvražděný v koncentračním táboře Osvětim.

Sběratelé mají výše uvedené bankovky ve svých sbírkách, protože i ony se staly součástí historie a vedle starých pohlednic dokumentují absurdnost ne tak vzdálené minulosti. Být nevšímaví a lhostejní k tragickým událostem v našich dějinách, či ve světě kolem, vede k opakování chyb, které poškozují už tak narušené vztahy mezi lidmi, znevažují oběti válečných a národnostních konfliktů na naší planetě a zpomalují vývoj současné společnosti.