Spadla mi moucha do pochoutkového salátu. Radost jsem
z ní neměl. Rozhodně jsem ale nezanevřel na pochoutkový salát. Připadal
bych si jako hlupák.
Jinak se postavili ke zdánlivě podobnému problému studenti
gymnázia v Nymburku. Překvapivě, vzhledem k jejich vzdělání, došli
k opačnému závěru. V tomto případě byl onou masařkou v talíři
hovězí polívky spisovatel Bohumil Hrabal, jehož jménem mělo být pojmenováno
nymburské gymnázium…. Není, neboť spisovatel B. Hrabal byl zvážen a nebylo mu
přiznáno té cti. Jeho život byl studenty školy shledán nemravným a nedůstojným
jména, jehož gymnázium Nymburk dosud používá…
Drazí neznámí, vlažní, studení, teplí, snědí, bílí, pihatí,
plešatí i vy, co máte okousané nehty. Vám všem beze zbytku odpouštím chyby,
probudíte-li mne ze sna a řeknete mi: Ne, proboha tak to nebylo!
Pakliže tohle pravda je, kde je má řeka Volha, kde jsou mé
tažné popruhy? Jsem jenom burlak a mou nechtěnou profesí je táhnout lodě proti
proudu Volhy. Jsem ryba, co jí vyschla řeka, jsem sprosťák ,,Gogén“, který
miluje a maluje Tahiťanky nevěda, že mu to v Nymburku neprojde. Jsem
Samojed, co snědl svého posledního psa, císař kdesi ze severu Afriky, co měl
ledničku plnou opozice, kocourkovský radní, který se zazdil a nemohl ven z radnice,
Enšpígl, co třásl rolničkami, Nero, co zapálil Řím, včela, co si sedla do vody,
Šemík, který Vltavu přece jen přeskočil…
Proč mám oči pro pláč, proč hořely na hranicích knihy? Proč
Goya raději nezahodil štětec, když v Nymburku o ničem nevědí? Rostou tam
děti, ne jako starých stromků kmínky, ale jako staré pařezy? To, co odtamtud
slyším, mi připadá, jako by to říkal šílený Áda, bláznivý řeholník, co se
bičuje železem a ostrými dráty. Cítím pach páleného masa štvaných čarodějnic,
dým z krematorií a zápach plynu vraždícího židy…
Proboha to jsou hlasy dětí z Nymburského gymnázia roku
2013? Ne, to je jen něco, co mě děsí. Je Nymburk městem Drákulovým, plným
námelu a sušených houbiček? Co tyhle děti k tomu vede? Co je tak popudilo,
proč zrovna Hrabal? Proč svými inkvizitorskými prsty neukazují na jiné? Mocné a
mocnější?
Žádný z nich nežil jen mravně a nebyl jednobarevný. Pili
a pijí, podváděli a podvádějí své manželky, a přesto se dnes jejich jmény
honosí letiště, mosty, dálniční křižovatky. Prezidenti, předsedové vlád,
ministři, jejich letušky, sekretářky… Znám jich jen málo, co odolali. A ani ti
by nebyli hodni nést jméno nymburské školy…
Jsou asi nymburští studenti, výlupky toho nejlepšího, co nám
svět dal, a proto navrhuji dát jejich
škole jméno ,,Svatá leč i pokřivená všech, co pozbyli rozumného ducha a jsou
na prášcích“.
A pak, jednou, až odvolají, nechť zůstanou i u studené vody
do žaludku a především po celém těle půl hodinu, ráno, večer i v poledne. Studená voda léčí a pomáhá.
Žádné komentáře:
Okomentovat