Když
pominu, že nejvíc chodím pěšky, jsou tu i jiné možnosti. Když
prapředkové vylezli moře na pevninu, velmi se divili, že už je
nic nenadnáší, že pohyb chce dřinu.
První,
čeho se dopustili byl smyk. Na něj uložil prapředek družku a
dosmýkal ji do porodnice pod košatý strom, kde porodila vynálezce…
A pak už to šlo ráz na ráz. Kolo. Nevím jestli penicilin,
internet, písmo bylo víc, ale kdo nepoužil kolo, či kola, jako by
nebyl… A bylo i vodní kolo, kolo, co vyrábělo elektřinu, kolo
co hnalo vodu do akvaduktů, ale především to kolo, co zkrátilo
vzdálenosti, vyhrávalo války, vozilo jídlo, mlelo mouku, na
hrnčířském kruhu uhnětlo kastról rukou sličné panny…
Kolo
od vozu. Jedno i páté kolo. Kola, co objela svět v pneumatikách,
v obručích, kola plně dřevěná až po ta, co se pumpují.
Pořád jde o jedno a totéž. Vynález, co svět kolem nás zmenšil
na plochu, kterou měříme už ne kroky, ale dobou, časem,
kilometry pohodlně rozvaleni v dopravním prostředku vybaveném
koly.
Kola
ozubená točila ručičkami hodin, kola se stala rozhodujícím
fundamentem, na němž dnes stojí automobil, první a poslední, co
člověk pozná na cestě životem. Od kočárku, kam jej sotva
narozeného uloží, až po auto černé barvy, které jej veze na
cestě poslední.
Auta
a vše, co má kola, počínaje kolem šlapacím, je věcí dneška a
nevypadá to, že někdo vymyslí něco lepšího, co kolo překoná,
byť vymyšlené futurologicky někým z dalekého vesmíru.
Přemýšlím,
co kolo dalo a co vzalo lidem spěchajícím do práce, za zábavou,
k lékaři, na schůzku, k vlaku. Co kolo dalo válčícím
stranám, při stavbách přehrad, rodinných domků, cest. Kolo,
respektive auta s koly znamenají fenomén, který nelze nahradit
ničím jiným. Šlapací pro děti, pro dospělé kola sportovní a
pro rekreaci, kola mopedů, motorek až po auta, hodící se ke
všemu. Kolo je prostě vynález srovnatelný s cestou na Měsíc,
na jiné planety. Kolo je
vynález, nad který není. Úžasný a jedinečný.
Ač
se snažím nevím, co víc o kolu říct. Není jiné rozšířenější
drogy, než propadnutí jízdě postavené na otáčejícím se
roštu, kolu - ohnuté větvi, rámu, třeba i ze železa,
z čehokoli. Kolo je kolo, jako Solnohrad je hlavní město
Solnohrad. Kolo je fenomén, a kdo nemá dnes řidičák, je tak
trochu mimo. Je nás už málo, neznám ,,kolem“ sebe mnoho
takových nemehel, kteří mají, jako já, jen jedno kolo.….
Žádné komentáře:
Okomentovat