Každý
máme někde svůj les už hodně dlouho, dá se říct od malička.
Pro mne to byl studený les od Ještěda ke straně půlnoční a
teplý les od Ještěda dolů k Turnovu a Jičínu, k Českému
Dubu a dál k Máchovu jezeru. Pak tu byl ještě kousek lesa,
takový ten intimní, kam jsem si na kole odskočil posedět na skále
s nohama v rašeliništi, zády v mraveništi,
s muškami a tím vším hmyzem, co les lesem dělá. Ten, co mě
pohladil, je na straně půlnoční, v bedřichovském lese,
kousek od cesty z Machnína do Chrastavy.
Naše
lesy kolem měst a obcí těžko se srovnávají. Dnes už neplatí,
že jsou plné harampádí hned zkraje. Lidé ze sudetských vesnic
dříve krámy po Němcích odváželi na skládky na kraj
nejbližšího lesa. Neznám les, který si tímto martyriem
neprošel. Bylo možné tam najít celé vybavení kuchyní i se
sporákem. Hrnce, staré peřiny, péra z gauče, obrazy a
sošky, vybavení dílny, tašky ze střechy. Skleničky s kompoty,
uhynulá domácí zvířata, lampy, torza jízdních kol, moli
prožrané staré šaty, rukavice, kalhoty, boty, staré paraple....
Doslova poklady žel, v lese něco, co sem nepatří. Kopečky,
nebo jámy plné smetí to, co už v lese dnes, zaplať pánbůh
nepotkáte.
Sednout
si v lese na kámen, zavřít oči a poslouchat. Les stále něco
říká. Kdyby mlčel a vy byste nic neslyšeli, pak už tu není.
Umřel - není živý. To jsem nikdy nezažil. U nás to není možné,
jinde snad ano. To když lesem kráčí predátor - tygr, šelma. Pak
nikdo ani nedýchá, aby na sebe neupozornil. Náš les je dnes spíše
oborou, kde člověk pěstuje semínka, sází les, přikrmuje
zvířata a redukuje počty divokých prasat a jelenů, co přemnožení
páchají škody výpady z lesa ven do polí a do zahrad v našem
okolí.
Přesto,
že les dnes vypadá, že je jen prodloužení zahrady za domem,
dovede být občas i krutý a potrápí. Jiný je les vysoko nad
Harcovem k Jablonci a dál za Frýdlant Čechách k polské
hranici. Tam nabývá podoby pralesa. Úzké strže, koryta horských
potoků a řek, pomníky ukryté v lese a legendy o slavných.
Odlišný je les plný písku na nádobí, pískovcových skal, tůní
a rákosí, mělké vody zvoucí ke koupání. Les v kraji
jezer, hub, malin a ostružin, ještěrek, borovic, čápů, dnes i
ovcí kolem Ralska a Mírové, Kuřivod až k Mnichově
Hradišti.
Les
je všude přítomný a krásný, ale k jeho poznání někomu stále
stačí, řekne-li šoférovi: Zastav, mě se chce... Vyběhne z auta
a po chvíli řekne: Uf, mě se ulevilo. A dodá, že ten les je samá
plechovka, ale může tu být i krásně, ale ty komáři – raději
jeď. Škoda.
Les
je pořád zdarma. Žádná kartička VZP, les léčí, i zdravého,
oči, duši i tělo. A proto není důvod zůstávat doma, oblékněte
se zodpovědně a hurá do lesa, za krásou přírody.
Žádné komentáře:
Okomentovat