Co o
komárech víme? Že se občas žení a schází jim víno. I bez
alkoholu jsou krvelační a patří k predátorům v Jurském parku,
závisláci hnusní, komáři podještědský!
Když
vás komár kousne do levého ušního boltce, přestáváte být
multikulturní a pokud o vás maminka říkávala: „Neublížil by
ani mouše, takový to je dobrák!“ přestává to platit a jste s
nimi na válečné stezce.
Není
to, jako když dva lidští duelanti vedou souboj do první kapky
krve. Pak nepřátelství končí jako když utne a jde se na pivo.
S komáry to je jiná liga. Kousne vás cizopasný gauner z řádu
blanokřídlých, zákeřných ostřelovačů a bác! Tu máš čerte
kropáč! Zakousli se a sají a sají. Zabzučí a místo toho, aby
došli k závěru, že tady končí legrace a zábava i posezení,
oni kousnou a baští. Mimo svět hygieny a poznání sají a sají,
až přesáhnou jisté multikulturní meze.
Janě
štípanec oteče a paže zbachratí. I ona, přítelkyně deště a
všeho, co zavání krásou přírody, se promění v predátora této
havěti. Napadení vrací silou nebývalou a komára nešetří. Pak
se přítelkyně už jen zabývá strategií, jak komáří útok
navždy odvrátit. Dá se to říci i tak, že stačí málo, aby se
z poklidné ženy stal stratég odvety, velký Clausewitz. Ano, na
komáry jako na medvědy. S rozvahou a všichni společnými silami.
Před
lety jsme vystupovali kdesi v Rusku na odpočívadle z autobusu a
hle! Domorodci se k nám vrhají a tisknou nám do rukou březové
větvičky. Nejprve podléháte dojmu, že jste na Havaji, kde vám
domorodá spoře oděná děvčata nutí kolem krku věnce z vonných
bylin. Ale tohle nebyla děvčata plná úsměvů a vilných gest. To
nám domorodci věnovali metlu na komáry, která, byť byla
primitivní, zabírala.
V
jednoduchosti je krása, ale doma si raději koupím něco proti
komárům na elektriku nebo hejno žab. Prý je baští, jako mouchy.
Koupím cokoli, co je zničí. Nedám se všanc nějakému komářímu
fundamentalistovi. Nikdy! I já musím vyhlásit džihád, svatou
válku proti infikovaným klíšťatům, komárům, hovadům,
poletuchám i plazivcům. Vy po mně sosákem, já po vás atomovkou.
A až do posledního muže a náboje, do posledního gramu
obohaceného uranu..
Zatím
jen plácám komáry plácačkou, ale i to slaví úspěchy. Tak, či
onak, komár je problém,který nechci zlehčovat, ale že jsem na
válečné stezce, to si pište! Sháním to červené na rty.
Poslouží mi jako válečné barvy a zakryjí komáří kousance...
Žádné komentáře:
Okomentovat