neděle 15. března 2015

Bohouš G.




I dobří holubi domů nedoletí, když přijde a zafouká severák, vítr z hor. Nikdo neví  odkud se vzal mrak, ze kterého prší den, dva, kdy voda, těžká jako skála topí vše kolem a holubi padají na zem uprostřed letu. I jejich smrt je zlá. Zlá zpráva byla i ta, kterou mi řekli přátelé, že Bohouš už není, odešel a navždy.
Léta s ním to byl horor, aspoň to říkaly některé jeho manželky. My, co čekali až přijede a naloží nás, jsme věděli, že tak či onak vše dohoní a nemáme proč se ptát, co dělal v noci. To bylo Bohoušovým tajemstvím, se kterým se nám ale pokaždé vždy rád svěřil. Měl na ministra – uměl se přizpůsobit. Ze všech nejlíp uměl napodobovat můj podpis. Můj nadřízený v Ústí nikdy neprotestoval, když mu zprávu s ústním vysvětlením předal řidič. Bohouše se mí podřízení často obávali víc než mne. Zvláště ti, co si na úředníky jenom hráli a funkce brali jen jako výtah k dalším, v posunu za lepším. Ani za minulého režimu jich nebylo málo. Koukolu se rodí často víc, než pšenice.
Takový byl náš kamarád Bohouš - neměl rád lháře a kariéristy, uměl si vyhrnout rukávy, zabrat a vyhecovat k tomu i ty, co stáli a čekali, že se přidají až k vítězi. Bohouš byl třída a jeho partnerky by mohly vyprávět… Co bytů jim zařídil a dětem, které s nimi měl, zajistil pohodlí a uplatnění jejich schopností. Byl živočišný, vzteklý a vlídný zároveň. Nikdy nikoho nepodvedl, neušil, jak se říká, na nikoho boudu. Ze všech těch koryfejů kolem mne, se uměl podepsat pod svoje dílo a držet slovo jako chlap.
Bohoušku, jsi první z naší party, který se dal na cestu tam, za horní skály sám a bez kamarádů. Zradilo tě srdce a my u toho nebyli. Buď jak buď, počkej tam na své přátele, co s tebou zestárli,  a brání se zuby nehty, tomu co přijde.
Tvůj plán jízd je uzavřený, vše souhlasí, jen ta poslední jízda je na zvážení. Kdo ji má podepsat?  Já, ani nikdo jiný se k ní nehlásí… To šéf, tam kdesi nahoře, aby nás naštval, si pro tebe poslal. Až přijedou kluci z Ústí budou se smát: „Jo, Bohouš Gláser, to jsou zas jen jeho vtípky!“, škoda, že se zmýlili. Bohouš skončil náhlou výpovědí a je tam, odkud se nevrátí. Čau, ahoj, Bohouši, a nehoň se, jde o zdraví.

Žádné komentáře: