Někdy koncem šedesátých let řídil
dopravu na Šaldově náměstí v Liberci jeden z bratří Prchalů. K tomu
jim tam občas blikla některá z písmen legendárního papouška na zdi domu za
jejich zády.
Byl čas letních prázdnin, doba
libereckých výstavních trhů, času, kdy Liberec plnil roli metropole severu, jednoho
z nejnavštěvovanějších měst v Česku. Když takový mumraj lidí a aut vidíte
očima dvanáctiletého kluka, pak se vám zdá, že jste uprostřed dění veškerého
světa. Asi jako když se domorodci z Afriky, ocitli v ulicích velkých
evropských center. Pak se vám turistický ruch zdá být rovný průmyslu a jeho
ekonomický přínos nejdůležitějším odvětvím národního hospodářství. Liberec se
tomuto hodnocení v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století už blížil.
Městský vzduch býval prosycen navoněnou
vodou z cisteren, které pravidelně myly vozovky. Letní kino hrálo noc co
noc, sluníčko svítilo nonstop. Ti nejznámější zpěváci z domova a okolí
zpívali a žili s námi po celé LVT. Pili a tropili výtržnosti – hotel, kde
spali, Zlatý lev, by mohl vyprávět.
Město nemělo v tu dobu chybu. Tak jsem je viděl já, docela malý kluk.
Denně letecký spoj Liberec-Praha a zpět. Obchody plné zákazníků, obležená
přehrada, plná koupaliště. Možnost jít a přivydělat si na LVT různými
brigádnickými pracemi. Prodával jsem nanuky po jedné koruně přímo z krabice.
Často se stávalo, že jsem nedošel ani k hlavní bráně a krabice byla
prázdná. V hotelích bylo plno a nebylo kde spát. Město bylo v tu dobu
součástí LVT a těm bylo podřízeno vše, co se ve městě dělo.
V těch letech se liberecká
výstava propojovala s jabloneckou výstavou bižuterie a tak se stávalo, že tramvaje
mezi městy nestačily vozit návštěvníky. Jak chytře to bylo vymyšleno! V tu
dobu nikdo, žádný provozovatel nezavřel provozovnu. Zvedla se návštěvnost
Jizerek, hradů a zámku v okolí, tržby za prodané zboží. Nebylo, kde by
nebyl obchodník, host, turista. Že to bylo před mnoha lety? Z pohledu
dnešních mladých – středověk. Tehdy se lidem celkem dobře dařilo. Mezi partajníky
byli občas i výborní odborníci, kteří své profesi perfektně rozuměli. Možná, že
to bylo i onou velkou amnestií v 60. roce, kdy věznice opustili vězni
politických procesů 50. let minulého století.
Tak nějak jsem své město viděl
z okna 9. třídy školy na Husovce. Do kosmu právě vletěl Gagarin,
schylovalo se ke stavbě dělícího plotu v Berlíně, hrozila krize na Kubě. Svět
se od té doby nijak moc nezměnil. Pouze město Liberec zchudlo a my můžeme
cestovat po světě, pokud na to máme peníze. Jen škoda těch LVT. To bylo
naposled, kdy se město skvělo v plné
kráse. Bože, to je let…
Žádné komentáře:
Okomentovat