Na
konci první poloviny minulého století jsme se u nás doma koupali
jednou týdně. Pokrok v oblasti hygieny se ani na vesnici nedal
zastavit a lázeňský válec bylo něco, co přineslo do našeho
domova pokrok a teplou vodu. Žel, ještě to nebylo úplně ono, ale
když se pod válcem zatopilo, asi metr a půl vysoký válec
v červené barvě vydal teplé vody tolik, že stačila pro
všechny, co pociťovali touhu umýt se. Já, ve věku prstů jedné
ruky to nebyl. Mě zaujal lázeňský válec, jako svědek technické
revoluce poloviny 20. století.
Pod
kotlem se u nás topilo suchým dřevem a trvalo dost dlouho než se
zhruba těch 100 litrů vody nad kotlíkem ohřálo. Bylo to
vzrušující divadlo. Nebyla televize a tak mi k pozorování
ohně pod kotlem hrálo rádio. Stačilo mi to, měl jsem bujnou
představivost. Válec samotný vyluzoval patřičný hluk se sílící
teplotou vody a má představivost, že jsem za volantem auta,
v ponorce, či v letadle byla zcela autentická. Úplně
stejná jako sny ostatních kluků mé generace, odkázaných na
knížky a časopisy, filmy v kinech.
Čas
našich klukovských snů o pokroku ve vědě i technice měl teprve
na Liberecko přijít. Zatím to byl jen něco málo kilometrů
vzdálený hluk „barabů“,
co pracovali na tunelu v okolí Ještědu na cestě vlaků
k České Lípě. V místních textilkách se tkalcovalo na
litinových stavech z doby Rakouska-Uherska, na kolejích se
proháněly parní lokomotivy, ale i aut bylo na ulicích jako
šafránu. Z místního letiště den co den vzlétala malá
letadla a z nich skákaly desítky parašutistů. Všichni jsme
se těšili na prvomájovou tradiční přehlídku alegorických
vozů, trošku připomínající dnešní karneval v
Riu de Janeiru.
Ach,
to naše pošetilé mladí! Co vše stačilo, aby už dál vedla naše
kroky jen fantazie a čekání na pokrok. Snili jsme, později o
tichomořských ostrovech, cestách s Hanzelkou a Zikmundem, se
Stanislavem Lemem o cestách k mrakům Magellanovým. I k tomu
mě přivedl lázeňský válec, který přivedl pokrok i k nám
domů. Pračka, později malá lednička, remoska, pro mě to byl
koupelnový válec, kterému se dostalo názvu i lázeňský. Byl
zdrojem nejen teplé vody, ale i technické revoluce, která měla
přijít k nám domů o něco později. A byl to úžasný čas,
čas čekání.
Žádné komentáře:
Okomentovat