Jak to chodilo na LVT

V šedesátých letech minulého století, to je tak zhruba před padesáti lety, přijelo v červenci během dvou týdnů do Liberce 400 000 turistů – návštěvníků LVT. Panečku, a každý rok! To nebylo málo. Dovedete si představit, jak to asi v Liberci a Jablonci hučelo. V Jablonci proto, že tam paralelně probíhala výstava a prodej bižuterie a skla.
Cesta k Praze, ještě před Záskalím a Hodkovicemi, praskala ve švech. Ale nepraskla, lidé dojeli a těšili se. Na nákupy, kulturní program a výstavu. I přesto, že přímo na výstavišti umělci vystupovali, nešlo o tu špičku. Táhli spíše ti začínající – Vondráčková, Matuška, Gott, Neckář… Ale i tak to celkem šlo, takový Matuška to dovedl roztočit! Našel si tu i manželku, spolužačku Pepíka Kubišty i mou. Neuvěříte, že město se každé jitro kropilo a vonělo. Před půl devátou už se stálo před bránou výstaviště a úderem deváté začal úprk do bran do areálu, především do budov škol, kde se prodávalo.
Postranními schody se valily davy k prvním pultům. Začínalo to prádlem a snem většiny návštěvníků – dederonem, což byl východoněmecký silon, umělohmotná tkanina a z ní zhotovené sněhobílé košile a dámské halenky. O kousek dál nafukovací lehátka, vietnamské svetry, šusťákové kabáty a texasky. Molitanové houbičky v pestrých barvách. Kaliopky. Ale třeba i zelí v marinádě, velcí nafukovací medvědi, speciální tkaničky do bot. Samé nezbytnosti. A aby toho šílenství nebylo dost, řada prodejen ve městě byla označena žlutými trojúhelníčky „Prodáváme zboží jako na LVT“. A tak se pruhovaná trička prodávala i u paní Fričové v Pražské ulici a samozřejmě i jinde. Snad jedno je možno vytknout: kavárna Nisa uprostřed města, ač měla předzahrádku, si zákazníků nevšímala. Obsluha se týkala jenom těch uvnitř.
V době LVT se po ulicích proháněli kolportéři LVT novin, prodavači zmrzlin a mražených ovocných dření. Liberecké pekárny pekly bezkonkurenční LVT řezy. Tehdy pravidelně létala z libereckého letiště do Prahy a zpět aerotaxi. Návštěvnost okolních turistických zajímavostí se zvyšovala. Město zkrásnělo květinovou výzdobou, upravené městské záhony voněly a ptáci zpívali. Na křižovatkách řídili dopravu živí strážníci naši i pražští. Všude, doslova všude byly umyté lavičky a čisté koše na odpadky. Žádný pobuda, opilci, žebráci a somráci, nebyli tu kapesní zloději. Tak vypadal jeden den na LVT a takových bylo obyčejně 18.