Papír

Říká se, co všechno unese a jak je silný. Nevěříte všemu, co se povídá? Papír je jako člověk, špatný, dobrý, co se splachuje, balící, dřevitý, na pečení. Rozmanitý. Já mám rád ten vánoční. Ještě se nestalo, že bych se zklamal. Papír, to byla má první dětská hračka. Ani ne tak, co bylo uvnitř krabičky, ale do pusy jsem si prý strkal balicí papír. Mé první knížce, leporelu o psu a kočičce jsem žužlal konce stránek. Mé první kresby unesl papír. Ve škole jsem se učil psát a své první kaňky inkoustu jsem psal do písanek za dvacet haléřů po kusu.
Má první opravdová láska v první třídě poznala, že ji miluju, když jsem jí hodil zmačkanou kouli papíru o přestávce na hlavu. Papírem složeným na malý proužek jsme si domlouvali schůzku za školou ve stohu. Vysvědčení se psala ručně na papíře velkým písmem a já měl vždycky dvojku ze zpěvu. A knížka za vysvědčení, v níž byla vyzdvižena žákova píle, byla i za odevzdané žaludy. Všichni jsme tenkrát něco sbírali a sušili. Kontryhel, chleba, kaštany.
Záhy jsem poznal i sílu papírových peněz. Jednu papírovou tříkorunu jsem odevzdal i na obnovu Koreje. Maminka tehdy usoudila, že to tak má být, já ji poslechl a ředitel školy soudruh Jiránek sumu zaznamenal samozřejmě na papír. Papír vskutku byl a dosud je nezbytný. Už jako malý čudla jsem se naučil základy hygieny a k tomu je třeba papír. Nejraději dosud používám ten točený. To máte jako s pivem. Ve flašce to není ono a ze sklenice, to má teprve správný říz.
Papír, papír. To je i dopis. Obálka s černou ořízkou. Dopis od táty z vězení. Váš první z dětského tábora, že se vám stýská a že vás koušou komáři. Do papíru vám máma zabalila svačinu. Papírem báječně, když ho zmuchláte a dáte do boty, budete v nich mít tropy. Z papíru se dělá, respektive z novin, báječná čepice proti slunci. Doklady o způsobilosti řídit automobil bývaly papírové, papír mi došel i jako pozvánka na dva roky sloužit vlasti, jako voják dvouleté základní služby. Obyčejným papírem mě vyhodili pro nezpůsobilost ze školy. Anonymem mě někdo osočil. Papír, to je i návod jak oživit televizi. Leták na cestu Orientem. Z papíru jsou i fotky do občanky, pohlednice, co se mi staly osudem.
Papír, to jsou i mé drahé knihy, prastaré, co je sbírám i nové, co nemám čas už číst. Na papír píši svobodně, co si o věcech a lidech myslím. Papír je chlebem řady lidí. Noviny nejsou jen k zabalení mrkve, cibule a celeru. Jsou často zdrojem nepokoje a většinou nejsou pozitivní. S papírem to je často jako s chlévskou mrvou. Smrdí, ale zaorána traktorem pohnojí rozorané pole, na kterém se urodí i dobrá pšenice i tam, kde jinak pšenice nekvete…