Kilo chleba, droždí, slanečka, čtyři
housky. Jsme v obchodě a i tam se platí. Má dáti dal. Jedni nakupují, ti
druzí prodávají. Nejsou mezi námi větší rozdíly. Všichni jsme víceméně
normální. Jinak to ani nejde. A pak si pustím televizi a slyším… Firma ta a ta
je hrdým sponzorem fotbalu, dětí, maminek, tchýní, jablečného moštu
z dovozu. Máma by řekla, blbost jako z partesu, a já? Musím
nesouhlasit. Jaký hrdý? Hrdý jsem, něco mimořádného vyrobím, na něco
mimořádného dosáhnu, ne, když chodím, ležím, dýchám, spím nebo stojím bez
opory. Na co a proč mám být hrdý? To, že existuji není výsledkem sponzoringu,
ale daného chování dvou mladých lidí.
Každý, kdo někoho sponzoruje to dělá
s vědomím, že pomáhá a taky proto, že se zviditelňuje a že se tak i líp
prodává jeho zboží…. Tak to je a v budoucnosti zase bude. „Hrdý“ sponzor
jen provokuje a zkouší, zda si toho někdo všimne a zareaguje. Reaguji a myslím,
že reaguji adekvátně. Jste pro smích, snad i k pláči. Jak hluboce se
propadá snaha zviditelnit se a prodat svoje zboží! Pak naši fotbaloví borci
hrají jak umí a ,,hrdý“ sponzor musí brát vše. Je nahraný. Fotbalistům nepomáhá
nic víc, než vidina milionů do punčochy. Ne VIP salonky a potřásání
prezidentské ruky, nepomáhá nic, co tu už nebylo.
Hrdí, nehrdí jsme lidi. Teď si mnou
ruce ti, kteří zůstali skromní. Co s těmi, co jsou ,,hrdí“ a neuspěli? Kéž
dál sponzorují, hlavně ty, co to potřebují. Obyčejné, prosté lidi, kteří nemají
jméno, které nikdo nezná, kteří to, co potřebují nemají. Co každou korunu
přepočítávají. ,,Hrdý“ sponzor může a měl by pomoci těm, kteří to skutečně
potřebují a nesypat tam, kam sypou všichni… Je to také o morálce společnosti. O
tom, na co si obyčejní konzumenti zvykli. Na reklamu, často klamavou, dravou,
nestydatou, která tahá lidem peníze z kapsy. Asi to bude napříč celým
světem. Od kytiček, přes zvířátka, po ocet s rumem, s čokoládou,
s pemzou na mytí nohou.
Reklamě se nikdo nepostaví. Neví, co
je to kodex slušného chování, protože těch ,,hrdých“, obhroublých a přisprostlých
přibývá. Ubývá těch slušných. Žel, nepřiměřená reklama podstatně zdražuje
prodávané zboží, a to se stává nedostupným. Ale kdo to má posoudit? Kdo bude
oním arbitrem a řekne, není nutno být ,,hrdým“ sponzorem? Sponzorujte prosím,
ale tak, aby jste sami nebyli směšní, abyste naopak posloužili dobré věci. Pak
bude vše, jak má být. Pozitivní. S tím přeci musí všichni souhlasit. Pak
můžeme být i na sebe hrdí. Hrdí konzumenti i hrdí sponzoři.
Žádné komentáře:
Okomentovat