pondělí 11. června 2012

Píši Vám, kteří nevidíte



Vám, kterým kdosi ukradl světlo zeleného stvolu, rudého květu máku, který opadává v zeleném moři obilí. Vám, kteří prý hudbu slyšíte jenom v barvách. Těm, kteří teplo světla znáte jen z řeči jiných. Vám, kterým bylo odepřeno malovat si s dětmi, vidět, jak večerní vítr prohání červánky a čechrá vlasy.
Vám, kterým nic neříká duha a severní polární záře, záclony z bílé příze, Vám, kterým nikdo pomocnou ruku nepodá. Vám, majitelům očí, co nevidí blízké tváře, zježenou srst jezevčíka, listí padající ze stromů, kde stojí elektrika, kde je zvonek u branky, fotbalistu, střelce z luku, hokejistu, toho, který pádluje a sjíždí řeku příbor na stole, voňavou palačinku.
Vám, kteří, tou svou bílou holí měříte metry na centimetry, na hodinky se díváte prsty, slyšíte koncerty, ale nevidíte dirigenta, přecházíte na zelenou, kterou slyšíte jen tikat. Neznáte ptáky na stromech, ryby v řekách, koně, krásné laně, dívky s nádhernýma očima, poštovní známku, mince, ovoce, holicí strojek, barvu koberce, svůj stín, kotě, co si hraje, vysoko na obloze dravce, krtka, co se na Vás směje. Ženu, co s Vámi ulehá do postele.
Tma je jen jedna. Definitivní a konečná. Je černá jako studna a dovede být chladná a neosobní. V ní žijí ti, kteří nevidí. Myslím si, že jsou to hrdinové. Teď kdesi v Praze nabízejí černé kafe v černé tmě stanu. Za příchozím se zavřou dveře a tma ho ze všech stran obklopí. Mnozí panikaří a utečou, někteří se vrátí. Nic není černějšího, než tma zavřených očí, očí co nevidí.
Můj obdiv patří Vám, kteří máte slepé oči a na nich černé brýle. Vám, s nimiž se potkávám na ulici, na koncertech, při sportu, v metru nebo parku. Přeji Vám sílu Samsona i Davida, sílu statečných, co došli na severní pól, na vrcholy Pamíru.
 Nevidíte, a přesto žijete naplno. Vám píši, i když vím, že nečtete mé dopisy a já neumím Braillovo písmo. Přeji Vám aspoň světlo v duši. Společnost slušných lidí kolem Vás. Ať Vás mají rádi, ať svět kolem je ohleduplný a pomůže Vám přejít přes ulici. Ať je Váš život lepší, snad i barevnější, a ať je v něm bylo mnoho věcí pozitivních. Přeji Vám, ač nevidíte jeho světlo, hřejivý oheň a svit slunce. Ať Vám zahřeje ruce a tváře. Píši Vám, že nemohu více, než se obdivovat Vaší síle žít a nad tmou vítězit….                               

Žádné komentáře: