Dobrý den, pane kapitáne…
Začínám, jako bychom si esemeskovali,
nebo psali mailem. Ještě jsem na Vaši loď nenastoupil, nejsem si docela jistý…
Ne, nemyslím, že bych Vám psal, že se
bojím, že má příprava na setkání s Vámi a Vaší lodí je mých pár minut
plavby na kanoi. Že nejdál jsem plul na nafouknuté pneumatice od traktoru po
Nise od mostu v Machníně k Pfeiferově fabrice.
Ta Vaše loď je velký parník. Viděl
jsem jí podobné, co plují přes Atlantik. Slyšel jsem a věru z dobrého
pramene, že to není až tak úplně bezpečné. Loď byla na moři, Bůh suď, snad jako
doma. Měl jsem ji doslova na dlani. Na pohlednici. Počítal jsem její kulatá
okna a nejsem si jistý, zda zrovna půjdou otevřít, pokud loď bude mít snahu
potopit se. Asi tak přibližně tohle napíšu kapitánovi. Zda mají dost
záchranných člunů, plovacích vest, sirénu v pořádku a dost vyškoleného
personálu. Zda umí plavat. Všichni. Hlavně personál. Kapitán, a ten to jistě ví
opouští loď jako poslední. Pro jistotu se zeptám i na tohle.
Dost důležitá je i vysílačka, aspoň
od té doby, co se potopil ,,Titanik“. Taky to byla dobrá loď, to mu napíšu
doslova, ale pochválím mu i jeho loď a srovnám parametry. Cenu lodního lístku,
pojištění, jídelní lístek, čistotu uniformy, program, zastávky, kvalitu
šampaňského, kuchyni a vůbec personál od tkaniček u bot až po vlasy. Zda
taneční orchestr nejsou staří hudebníci, nebo zda je v orchestru lepá děva
se skleněnými houslemi. Nevadí mi ani free shop, obchod s orientálními
suvenýry, lékařská služba na palubě, připojení wifi. Samozřejmě zadarmo.
Je toho dost, co chci vědět než nastoupím na
jeho loď. Zda mi platí pojištění, na mě a zároveň na auto. Auto si s sebou
neberu, teprve uvažuji o koupi, ale člověk nikdy neví. Pokud se nic nestane
uvažuji, že pojedu i po podruhé. To abyste jednou, až děti povyrostou a nastanou
dlouhé večery, budete jim vyprávět jak jste se plavil ne na Liberecké přehradě,
ale po opravdovém Máchově jezeře. Jak dobře připraven jste byl na podmínky
lodní přepravy a plul bez obav vstříc dobrodružství na velké lodní trase.
Děkuji předem za projevené projevy
přízně, budu se snažit nezklamat a nezvracet do vody, na uniformy, na stoly.
Budu chtít, aby se všude říkalo, jak chlapi od Liberce a snad i
z Jablonecka ,,umí po palubě chodit“ a přijmout lodní nepohodlí.
Dostanu-li na všechny otázky slušné
odpovědi, automaticky se stavím za lodní turistiku v našem kraji. Za
rozvoj a technický pokrok. Za statečné lidi, kteří umí bojovat a jdou za svými
cíli. A k nim patříte i Vy pane kapitáne….
Žádné komentáře:
Okomentovat