Jako dnes krabice od banánů, tak před čtyřiceti lety ovládla
českou kotlinu krabice od margarínu. Tak, jako každý Čech pil z ,,hořčicového“
servisu, téměř vše ostatní se měřilo velikostí a obsahem téhle universální krabice.
Prsty žluté, nebo červené od kostičky ,,šumáku“ té nádherně
,,jedovaté“ barevné vody, která vás zářivou barvou donutila pít tehdy tak
oblíbený šumák. Margarín, ta dokonalá kostka ,,ztuženého“ tuku, kterou maminka
tak nenáviděla a už nikdy si ji nenamazala na chleba. Dožila se margarínu mnoha
barev blýskavých obalů a známých výrobců, rok od roku něčím novým dochucené,
v miskách a s příchutí všeho možného i nemožného. Ne, nemohla se
donutit mazat margarín na chleba. Vždy mi argumentovala tím, že za těch šest
let druhé světové války byl margarín jediným, dostupným mazadlem, a že se jej
dokonale přejedla… „V době, kdy už je másla dost, nebudeme přeci jíst
nějaké náhražky,“ říkala a s láskou mi mazala chleba s máslem,
pažitkou a se solí….
Dnes, kdy obchody přetékají margarínem s milionem chutí,
v krabičkách s obrázky slunce a krásných, zdravých dětí je těžko si
nevybrat a chleba nenamazat. Vždyť máslo je pořád tak tuhé, těžko roztíratelné.
To je snad jediný argument, který mě pokaždé přesvědčí přidat do košíku
v polské Bogatyni, margarín s nějakým tím vitamínem navíc.
I já patřím k těm, co si vybírají podle kvality i podle
toho, co to stojí. Po zkušenostech, co mám s obchoďáky v Česku, kde
maso omývají octovou vodou, si skutečně raději zajedu pro benzín k sousedům
a nakoupím jejich kvalitní a levné potraviny. Ty ,,naše“ předražené a mnohdy
špatné kvality nezachrání cílené kampaně v televizi. Pokud obstojí
v konkurenci s polskými a německými, rád se k nim vrátím.
Máme se od sousedů ještě co učit. A co je hlavní, je důležité
přesvědčit se na vlastní oči. Nevěřit politikům ani novinářům. Nevím co, kde,
od koho a jaké šmejdy naši ,,velkoobchodníci“ v Polsku kupují, ale tam,
kde je zisk na prvním místě, tak lze očekávat jen podvody. Všude se najdou
podvodníci, ale podle jedné šarže, plechovky nemohu posuzovat trh
s potravinami, které konzumují miliony Poláků a zákazníci v mnoha
dalších zemích, kam všude se ty polské potraviny dováží…
Chyťte zloděje křičí jen ti, co je sami mají margarín – máslo
na hlavě a neumí levně vyrábět. Buďme normální a nebojme se polského jídla.
V Polsku se ještě nestalo, že by ohrozilo někoho na zdraví.
Žádné komentáře:
Okomentovat