Hold řemeslu

Vzdávám hold řemeslu, práci, umu, zlatým rukám, rozumu.... Všemu, čemu se říká kus dobré práce rodící se z potu mozolů, která je dána člověku. Hold zkušenostem, práci, za kterou se nemusíme stydět. Za to, co umí doktor, učitel, sestra v ambulanci nemocnice. Co vidím v práci zedníka, kameníka, tesaře, klempíře. Hold každodenní rutině pekaře, co peče housky, chleba, koláče. Všem, co v zákulisí, něco perou, čistí, krájí a míchají saláty, vaří knedlíky, brambory a těstoviny.

S úžasem hledím na práci řidičů a divím se, že ještě žijeme, na ty, co sází les a trpělivě čekají, než se jim vrátí vložené investice. Co chovají ovce, kozy a krávy, starají se o rodiče, o ty, co už nemohou a pomáhají jim žít. Všem, co stojí za pultem a nečekají, až si vydělají první milión, ale jsou tu proto, že tahle práce je baví a mezi lidmi jsou šťastní.

Hold skládám i těm, co jim jejich řemeslo vzali bozi, ti hluší, slepí, zlí, kteří nenávidí textilní stavy, kalandry, a soukací stroje, vše, co potřebuje ke své práci textilní dělnice. Vám všem posílám poděkování, všem, kterým bohatí vzali práci. Hold skládám sadařům, co češou třešně, meruňky a zpracovávají jahody, jablka i hrušky, krmí vepře, píší noviny. Poděkovat za práci sluší i herci, učitelce ve školce, prodavačce novin v trafice. Ženským, co nosí a neztrácejí poštu, truhláři, krejčímu a paní holičce z provozovny Šmik - Šmik v Jablonci nad Nisou. Umělci, co umí, a nechce za to hned celý milión, tomu, kdo se stará, že z vodovodu teče čistá vody, tomu, co má v hospodu, kam chodím. Že v pivovaře vaří dobré pivo, že advokát, co dělá, nedělá jen za peníze, a že zedník Jaroš při práci přemýšlí a hledá cestu, jak ušetřit a odvést perfektní dílo.

Poděkovat chci vám, co řídíte letadlo, loď, autobus MHD. Těm, co děláte na radnici, hrajete divadlo, píšete verše, jste dobrými geodety, chráníte mi večer záda, pokud jdu prázdnou ulicí, přijedete včas, když hoří vrata a zachráníte vše ostatní. Poděkovat za práci se sluší i občanskému zaměstnanci, tomu z úřadu, co myslí, že by to bez něj šlo jen těžko a světa chod by zůstal stát. Všem, co naši zemi brání a spravují fondy, konta, nadace a všechny naše účty, co pěstují kytky, ryby a ptáky ve voliérách.

Hold patří řemeslům nešizeným, opravdovým, lidem, kteří umí víc, než jen mluvit, všem, kterým pracovat nečiní příkoří. Jen takoví nám pomohou jednou přežít. Nám, nebo našim dětem. Na tom se jistě shodneme všichni, kterým to aspoň trochu myslí.