A že těch kaplí, kostelů a chrámů páně stojí. Co vesnička, to zvonička, co městys, palouk v lese, tam si knížepán postaví stodolu, kam ukládá od sedláků jídlo na zimu. A hned vedle stodoly šatlavu s pevnou mříží, lavici a lískovku, kde bez zbytečných cavyků řeší vše. Když sedlák zapomněl, dostal prutem, jak se říká, na chrám Páně.
Jó, monarchisti! Ti si mají co přát, aby se vracelo, ale já
vidím jen tu šatlavu a hlavu s bílou parukou, jak se pod ní
pánovi na hlavě prochází blecha za blechou. V každé vsi, jen
trochu větší, na temeni kopce, v centru na „frei
place“, pokud ta haluzna už nespadla díky zemské
přitažlivosti – zámek, tvrz, hrad a tvrdá palanda. Někdy je to
skvost, někdy, spíš ruina a často strach z toho, komu to
říká pane, kdo si takový majetek uváže na krk, komu takový
danajský dar spadne do klína.
Dnešní stavitelé chrámů jsou jiní. Staví a projektují
obchodní mega centra, jako dřív dvory, sýpky, vodní příkopy,
lovecké zámečky, zámky, pevnosti a kostely. Dnes jsou to mosty,
kruhové objezdy, sem tam vila zbohatlíka, obchodníka, ale hlavně
to, co je náboženstvím a vírou současnosti: nákupny jídla,
hory zbytečností do koupelen, nové a nové grily, zahradní
lavičky, bazény se slevou, hlouposti, které mají co do činění
s se třemi slovíčky – Made in China.
Nemají to lehké stavitelé dnešních chrámů. Šatlava už
nehrozí, část úrody sežerou myši a pokud je knížepán má,
tak stříhá kupóny akcií. K čemu dnes posílat na Orlík
oves, ředkve a kedlubny? Ať si je starej pán koupí tak, jako já,
nebo vy. A co stavitelé chrámů?.... Možná tak novou garáž na
rols-royse, na lepší vrtulník....Jó, i ti naši chrámoví
stavitelé musí z něčeho a pro něco žít. A tak se dnes na
jejich pracovních stolech vrší projekty stále nových center
originálního grilování nakrouhaného zelí a rohlíku se sýrem.
Proč, ne? Nechme se překvapit novinkami. Už slyším zvony, které
zvou věřící i nevěřící na ochutnávku dobrot vařených,
pečených, smažených...
Žádné komentáře:
Okomentovat