Festival dobrého jídla a pití

Asi nevíte, na co jsem se těšil u babičky nevíce. Na dobroty! Na to, co mi uvařila a co moje máma doma uvařit neuměla, kdyby se rozkrájela. Liberec je na tom stejně. Na čem si pochutnávali zdejší starousedlíci před odsunem to nevím, ale vím, že turisté, obchodníci a průmyslníci, co do města zavítali za prací i za zábavou dali vydělat spoustě restaurací, hotýlkům, celému městu, protože zde utráceli a město si mastilo kapsy.

Liberec je plajte, což přeloženo znamená, že i když ušetříte sem tam někde korunu, přesto městská pokladna zeje prázdnotou. Představitelé města, kteří takto hospodařili mají mnohamiliónové majetky, které získali „zcela legálně“ – jak sami říkají. S podivem jim to prochází. Kdyby aspoň přišli s řešením, které městu pomůže získat ztracenou tvář a přivede pod Ještěd ztracené obchodníky, turisty, investory. Ti ve městě pár dní přespí, utratí za jídlo, zábavu, za služby, naplní pokladny....

A jsme u meritu věci. U jídla, dobrého jídla. Současná turistika nestojí jen na koupání v moři, lezení po skalách a na návštěvách kulturních památek. Stojí na adrenalinu, odpočinku a dobrém jídlu a pití.... Dobré jídlo a pití, nejlépe formou slavnosti, festivalu, přehlídek. Pivní a podobné slavnosti ukazují názorně, jak jsou tímto způsobem zhodnoceny náklady, jaké přináší zisky vědomí o úspěšné práci pro město. 

                Vařit pivo a jídla charakteristická pro danou lokalitu skutečně přináší úspěch a peníze všude tam, kde se tímto poznáním už řídí. Mažou dluhy a nestačí se divit, jak se jim peníze hromadí. Chce to nechat si poradit a neotálet. I my v Liberci máme náměty, poznatky z okolních obcí, cesty za jídlem, ale zatím jsme nic nedotáhli k cíli....

V Liberci se 8. dubna roku 1901 v Horním Růžodole narodil autor desítek kuchařských knížek Vilém Vrabec. Velký kuchař a učitel, který zemřel 27. ledna roku 1983 v Praze. Jsem přesvědčený, že pod záštitou jeho jména a jídel, které by reprezentovaly jeho rodné město, by měl úspěch Festival dobrého jídla a pití Viléma Vrabce v Liberci. A pokud bychom pozvali sousedy z Polska a z Německa, určitě by i odtamtud přijeli sousedé něco utratit. Vždyť už dnes se po klinické smrti vrací do města zpět hotel Imperiál, možná Radniční sklípek a Kavárna pošta, Nisa. Dejme jim šanci, investujme, byť by to byly poslední radniční peníze…

Ono těch námětů, jak a co udělat, aby město prosperovalo z práce svých obyvatel, voličů i zastupitelů je dost. Jednou z akcí, která měla rovněž přivést peníze do pokladny je každoroční Benátská noc. Žel i tím, že existuje tolik mezičlánků, tolik ,,neziskových organizací“ parazitujících na hospodářských výsledcích je zisk z takových akcí pro město nulový. Není mnoho příležitostí, jak najít slepičku, co snáší zlatá vajíčka. Ta, spojená s jídlem a s návštěvou Ještědu, ZOO, botanické, galerie, muzea,  synagogy a imperia Vajnerových budou tím, co může pomoci. Není vše ztraceno, je to o tom, zda město využije všech nabízených možností, nebo alespoň jedné.