Když mi někdo v česko-polském pohraničí řekne, nekupujte doma, české výrobky a podpořte české kapitalisty, nemůžu. Při dobrém svědomí nemohu. Ze zkušenosti a odpovědnosti za zdraví své a spolustrávníků to nejde. Ti zatracení Poláci vyrábí a prodávají přeci jen lepší potraviny, než ti naši.
Ona už jenom ta hesla - kdo neskáče, není Čech,
zaručeně český výrobek, zlaté české ručičky, nějak
vyčpěla, pokud vůbec někdy něco znamenala. Potvrzením toho, o
čem mluvím, jsou polské obchody v příhraničí přeplněné
nakupujícími Čechy a Němci. O to víc soudného člověka mrzí
ta denuncující kampaň pomlouvající potraviny z Polska,
která byla podpořena sdělovacími prostředky České republiky.
Samo sebou, že český nákupčí v Polsku může podlehnout
nabídce masa pro psy, nakoupí je a prodává v Česku jako
jakostní potravinu. Lumpové jsou v každém národě, ale
odsud až posud. A že mám pravdu, potvrzují i mnozí z vás.
Zákazníci z Čech se do polských obchodů rádi vrací nejen
kvůli kvalitě především, ale i pro cenu, která je nižší a o
hodně.
O nic nejde, než o zklamání, kterého jsem se dočkal,
když jsem si koupil v Čechách skleničku červené řepy –
plátky. A ještě k tomu pod značkou – Viva – Gourmet.
Výrobce PT Servis konservárna spol. s.r.o. Purkyňova 1000, Tábor,
jak ,,hrdě“ hlásá nápis na skle. Zapomněli dodat, že červenou
řepu zapomněli omýt a shnilé kousky odřezat… Pak měli teprve
konzervovat a draho prodávat. Kde jsou zlaté ručičky? Kde vzít
příště tu důvěru a opět si něco z Tábora koupit? A to
nemám tušení a nechci raději ani vědět, zda není v těch
dalších ingrediencích posypová sůl. Víte, že by mě to ani
nepřekvapilo? Říkám si proč, proč asi? Vždyť slyším co
týden, že se ředí víno, nafta, benzín, džus, okrádají
vás restauracích, taxikáři podvádí darmo mluvit. Ti
co staví dálnice, ti co píší diplomové práce, ti co staví a
,,vysoutěží“ velké zakázky.
Kdo proboha v té naší republice nekrade?...
Budou to děti v mateřské školce, ti co žijí v domovech
s pečovatelskou službou? Asi ano. Kdo nic nemá nemůže být
okraden. Mnozí se nevydrží dívat na televizní zprávy a
televizor už nemají. Dějí se a nejen v Čechách ukrutánské
věci. Lidé se vraždí, islamisté sekají hlavy nevěřícím,
Palestinci unášejí civilisty vykopanými tunely. Ukrajina
preferuje dodávky zbraní před humanitární pomocí. Společnost
stárne a pohodlní. Mladí Slováci písemně deklarují, že v době
konfliktu zůstanou doma a jsou neutrální…
Svět je jako ta červená řepa z kdysi husitského
Tábora. Co tě nezabije, to tě posílí. Řepa s hlínou ve
sklenici. Zvykejme si. Na Ukrajině nemají čím topit, neteče
voda. Z toho pohledu se máme v Čechách, jako prasátka
v žitě. Vedou ovšem prasátka v konservárně PT Servis
v Táboře, která své výrobky i úspěšně prodávají.
Žádné komentáře:
Okomentovat