Nůžky

Můj obdiv patřil mamince. V ruce držela nůžky a stříhala pečenou husu. Bylo mi pět, nebo šest let a nůžky jsem doposud znal pouze ty, které stříhaly vlasy, nehty nebo papír. Tyhle byly masivní a maminka evidentně musela vyvinout sílu paží, aby ustřihla voňavé křidélko, libový kousek masíčka z nebohé husy. Ach, maminko, co jsem to všechno miloval! Tvoji sílu, ty zvláštní nůžky, vůni co se linula z pekáče vytaženého právě z trouby. Dnes bych řekl, že věk zamíchal pořadím....

Vraťme se k době, kdy mě zaujaly nůžky. Co mi jich později prošlo rukama, co lidí jsem viděl stříhat  a leccos. Ovečky mezi koleny australského chovatele neměly šanci. V Pražské ulici, když se šlo dolů od Radnice, prodávali někde uprostřed bytový textil a koberce. Pan Futera tam rukou jistou, jako kdyby chirurg vedl skalpel, stříhal a stříhal textilie, až mi šla z toho hlava kolem...

To tedy prrr! Nemyslete si, že stříhat látku je snadná věc, to tedy vůbec není. K tomu byla potřeba síla, rozhodnost, grif, jisté oko a v ruce švih. Pomalý střih  a potom delší na jeden zátah a nůžky prolétají látkou, jako máslem. Ani nitka, nic co by se třepilo. Jako, když sekne šavlí. My mladí na něj koukali a jen si říkali, že to nikdy nezvládneme.  Že to jsou abnormální nůžky ještě po Němcích. Bylo dvacet let po válce a ve většině příhraničních domácností se spalo pod peřinami, jedlo z talířů a dveře se otevíraly klikou – po Němcích. Proč ne nůžky? Já měl trofejní kolo, Ruda vzduchovku, o motorkách, ani nemluvě, to samé bych mohl říci o psacích strojích, žehličkách, bandaskách na mléko. Bylo to o kvalitním materiálu a dobrém zpracování.

Nůžky, to je a byl i nástroj politiky. Mnohokrát mi byly svěřeny, abych s nimi střihnul do pásky a otevřel pionýrskou klubovnu, zahájil výstavu , otevřel dětské nebo mládežnické závody. Jak čas běžel, dostával jsem nůžky čím dál tupější, abych si něco neudělal. Samé legrační výmluvy....

Nyní jsem v péči paní Janecké, úžasné jablonecké holičky z firmy Šmik šmik. Té létají nůžky v ruce jak čínští draci. Pohádky? Vůbec ne! Někdo to s nůžkami prostě umí. Mám doma spoustu nůžek, ale ať si každý říká co chce, lepší jsou tupější, než ty ostré a ostřejší, co způsobují sečné a bodné rány. I nůžky posloužily jako zbraň, když vystřihly písmena k anonymnímu udání. Nůžkami přeštípne porodník šňůru, se kterou jste s matkou v jedno svázáni. Nůžkami byly od sebe odděleny první známky – black penny, byly jimi stříhány potravinové lístky v době, než se trh nasytil požadovaným zbožím.

Bez nůžek se neobejde krejčí ani švadlena. Nůžkami se stříhá niť a nití je svázána i kdekterá ptákovina. Nití je svázána moje i vaše řeč. Přestřihnout niť znamená ztratit souvislost, proto mi dovolte skončit, ustřihnout něco v půli věty, neboť vše má mít svůj konec. I povídání o báječném vynálezu, dvou nožíků uprostřed propojených, o nůžkách a jejich používání....