,,Žaluji“

Ač nejsem Emil Zola a neznal jsem kapitána generální štábu francouzské republiky Dreyfuse a osobně neznám ani bývalého hejtmana Dr. Ratha, přesto se stavím do pozoru a zdravím oba pány. Nesbírám pod stromy vypadlá ptačí vajíčka z vysoko umístěných hnízd, nepláči na cizích hrobech, přesto mi dovolte říct: Věřím, že Rath je nevinný.

Nebude to nevinnost dvanáctileté dívenky, chovanky z klášterní školy, čtenářky červené knihovny, ani psíka neposluchy, co čeká před prodejnou ,,Masny“, nespadne-li někomu z tašky buřt, aby ho bafnul a hledal tichý kout, kde si ho v klidu a pohodě sní. Věřím v nevinu všech a doufám, že mě nezklamou mé instinkty. Pokud bych si měl vybrat, komu by víc slušely okovy, tak denně ty adepty potkávám i u nás v Liberci. Chodí a sedí si v předzahradách, zevlují, na jednáních si berou slovo, napomínají, stále jsou obdivováni a přesvědčováni, že oni tam, kde nyní nejsou byli by těmi praváky, hřiby dubáky.

Zaplať pánbů brzo budou volby, a přesto, že mám věk na to být už konečně moudrý, bojím se, že se opět spletu ve svých spoluobčanech a oni opět zvolí někoho, kdo by měl spíš sedět místo Ratha, neboť ten je nevinný….

 Jak málo jsme se pohnuli od doby, kdy lidé uvěřili v padesátých letech monstrprocesům s opravdovými čestnými komunisty, duchovními, letci a vojáky, co nic neprovedli. Že sebrat fabriky je pro dobro všech, že pokud někdo nejde s davem je nepřítel a patří za mříže, nebo ještě lépe zabít ho. Pro tohle hlasoval v padesátých letech i váš táta, ale on už to ani neví, zapomněl strachem z toho, že se nevzepřel.

Tak nějak i nás dnes masíruje tisk, televize, politici, a především novináři své čtenáře, že Rath je zloděj a bandy zlodějů táta. Vsadil bych příčesek, že jej osvobodí ve spravedlivém procesu a přál bych mu to, co Husákovi, Masarykovi, Havlovi. Aby po propuštění z vazby, z kriminálu tak, jako oni, se i on stal naším prezidentem. Po zásluze, až bude rehabilitován, že se ničeho nedopustil. Že to byla jen nordická lest, těch, co si  mysleli, že budou vládnout nadosmrti, a že se nenajde nikdo, kdo je odhalí a pošle za mříže.

 Tímto, pane doktore, bývalý hejtmane vám přeji, a nejsem sám, abyste svůj proces vyhrál. Není nad uspokojení, vidět věci tak, jak mají být, že pravdu nemá ten, kdo má pod zadnicí polstrované křeslo a že pravda vítězí.