Nevím,
proč východ zaspávám. Západ je, jako když otevřeš vrata koním
a oni radostí vyskakují a vyhazují nohy do všech stran. Západ
slunce je o tom, že se jen pomalu noří do vzdálených kopců,
které splývají s oblohou. Mraky staví bizarní hrady, zámky
a tvrze z jemného pavoučí. Jako když krajkou máváš a
namáčíš do studené vody a její mistrné filigránské vzory
vypadají, jak vykousané od myší.
V podvečer
se slunce v dáli zastavilo, abys měl možnost dnes naposled se
nechat hladit na skráních a po vlasech. Ty, který žiješ v České
Vsi, pošta Jablonné v Podještědí, vidíš tu skrumáž na
obloze. To je, jako když lopatou házíš veliké, převeliké kusy
zlata do povětří a čekáš, kdy ti je slunce vrátí na podnosu
z hospody U koláče a kdy ti soused od vedle zaťuká na čelo
a řekne: „Hej, probuď se!“
Slunce
si klidně západne uprostřed slova do spánku a zhasne lampu před
domem na asfaltové cestě do Mimoně. Jsem sám doma a dívám se
před sebe. V oblacích zůstala po slunci díra, jako na mé
ponožce. Dítě spodního souseda odspodu nechce jíst a tiše
pláče. Horní sousedé sedí, jako každý hezký den a dívají
se, ohromeni a s úžasem na slunce, jak zapadá a maluje na
nebi skvostné obrazy. Epopej krásy, nesmírné krásy všedního
dne, soboty i uplakané neděle.
Znovu
a znovu přistupuji k oknu a osahávám parapet. Pak si na něj
sednu a dívám se, jako by to mělo být naposled. A dělají to
všichni. Někdo potají, jiní se tím netají. Kopcovitá krajina
je i jinde na světě, ale od Ještěda dolů, kolem Rálska, Hvozdu,
Bezdězu, Tlusce a kolem Klíče nemá ve světě obdobu.
U
nás, když slunce zapadá, to vám až naskakuje husí kůže. Já
se přidržuji plotu a koukám dolů ke Cvikovu… Vlak občas z toho
směru zahouká, tisíce oveček zabečí, tu a tam i černá kráva.
Spousta srnců s družkami se zastaví u plotu.
Jsou
krásná i časná chladná rána. Já miluji slunce západy. Tam
kdysi supěla dráha, nevidím než slunce na jeho každodenní
cestě, bůh ví kam do neznáma. Nešel bych spát, neusnul bych,
kdybych nevěděl, že už zítra se mohu zúčastnit bez obav té
velkolepé oslavy končícího dne, kdy slunce odchází do země bez
hranic na západ od nás.
Západ
slunce to je nebeský úkaz božího slitování, noční sen,
abychom se mohli už druhý den ráno těšit na nový západ
slunce...
Žádné komentáře:
Okomentovat