Co
v metropoli českého pohraničí – v Liberci schází,
je regulace dopravy tak, aby město nevypadalo v určitých
hodinách, jako štvané zvíře. Aby doprava neohrožovala místní
i návštěvníky města na životě. Možná by stačily krátké,
propojovací spojky mezi nákupními centry, odklon dopravy v určité
hodiny z centra. Zlevnit místní dopravu, zrušit zbytečné
mezičlánky mezi radnicí a občany – parazitující dceřiné
společnosti....
Depresi
vyvolávají ve městě rovněž prázdné vybydlené ulice, domy.
Město má útvar architekta, a přesto mu schází vize do
budoucna, návrhy, jak vrátit městu život. Vždyť umírá,
v určitých částech se rozpadá a je neobyvatelné. Za daných
okolností zdarma, bez daní a poplatků by měl mít možnost stavět
v Liberci v prolukách a tam v centru, kde už
chcípnul pes každý, kdo by mohl městu vrátit genia-loci.
Postavit tu podniky služeb, menší provozovny, které tu už byly,
ale které se tu dnes neuživí a spěchají za město do megacenter
obchodu....
Hrůzu
vzbuzuje „Skloexport“, hotel Imperiál, mrtvá Třída 1. Máje,
prostory Na Rybníčku, Kavárna Nisa, okolí Papírového náměstí,
dřevomorková past – bývalá Galerie, Liberecký zámek, Kavárna
Nisa, navrácení sakrálních staveb jako Morového sousoší na
Sokolské náměstí, úprava Malého náměstí včetně otevření
parku – zahrady u Křížového kostela Vyřešení problému
prastarých budov nemocnice, kde se jeví, jako nejlepší řešení,
jejich zbourání a místo zbouraných postavení nových
nemocničních pavilonů. Jinak hrozí další rozšíření
opuštěných domů v centru města. Řešení čeká i Rumunská
ulice. Co s Preciosou u České besedy, ač to není městský
majetek?Je to smutný pohled na mrtvý areál uprostřed města.
Jedna
z největších ostud města jen samosprašná mulda za
terminálem MHD. Ta a prostory po Textilaně budou pravděpodobně
ještě dlouho výzvou všem, kdo budou chtít Liberec vrátit mezi
města s určitou koncepcí, ne jako shluk náhodných staveb,
které dnes charakterizují Liberec.
Městu
schází otevřený lidový zábavný park pouťového charakteru,
žádné další drahé sportoviště nebo elitářská zábava, ale
cíl a bezpečí pro seniory i pro maminky s kočárky.
Monitorovaný a hlídaný prostor bezpečí pro každého, kdo si
sedne na lavičky. Přivést do města turisty, rodiče s dětmi,
sousedy z Polska a Německa, propojit turistické služby,
využít Euroregionu – Nisa sídlícího v Liberci ke
zprostředkování zkušeností příhraničních měst, obcí, aby
se v Liberci realizovaly cíle, které sbližují Čechy
s Poláky a Němci. Pozvat polské a německé obchodníky do
Liberce a otevřít jejich obchody v centru, zrovna tak i jejich
služby a provozovny, tam, kde se město vylidňuje a umírá.
Máme
partnerská města. Co jejich zastoupení, informační centra? Opsat
to, co už jinde funguje i začít hledat naprosto nové způsoby
řešení, stejně, jako se vracet ke starým dávno odzkoušeným
námětům. Návrat restaurace „Radniční sklípek“ je příkladem
toho, jak se má hledět na to, co by se mělo realizovat bez
prodlení. Po čem veřejnost volá. Pronajmeme letiště na určitou
dobu? Zahraniční investor nám může nabídnout zajímavá řešení.
Važme
si toho, že máme Ještěd, hotel i horu. Nezapomínejme, že stále
platí – Liberec = Ještěd a dlouho, dlouho tu nebude nic, co by
Ještěd mohlo nahradit. A přesto se stále zhoršuje přístupová
cesta k lanovce. Kdo zde bude řešit stísněné prostory
odbavování turistů? I to patří ke kultuře města, jako veřejné
WC, zastávky MHD, sochy a sousoší, drobné plastiky, lavičky. Je
toho dost, za co lze i pochválit, ale to by mělo být
samozřejmostí.
Revitalizace
krajského města by měla být cílem i Krajského úřadu. Je až
s podivem, že dosud nespolupracují orgány města i kraje a
neřeší problémy jinak, než nárazově. Smysluplná by měla být
společná, stálá komise řešení revitalizace metropole
Libereckého kraje. Dovedu si představit takovou stálou komisi se
členy: Liberecký kraj, Město Liberec, zástupce Euroregionu Nisa,
společnosti Babylon, Technické University, Městské policie, MHD,
Libereckého deníku, MF-Dnes....
Jsem
přesvědčen o tom, že tak významnému městu Sudet a metropoli
českého pohraničí se podaří vrátit na ta místa, která
Liberci náleží. Ať se opět stane perlou mezi Jizerskými a
Lužickými horami na skok od Prahy a přitom v centru
česko-polsko-německého Trojzemí, nás
všech, komu jeho rozvoj není lhostejný.
Žádné komentáře:
Okomentovat